|
|||||||||||||||||||||||||||||||
Úvodní stránka
Obsah
Titulní list
Editorial
Zdvořilé upozornění
Jaký stroj?! Část 1.
Čtyři stroje
Zajímavé události
Knihy
AL na DVD
|
Zajímavé události I když jsme zpočátku našeho počínání s tímto mazínem proklamovali, že budeme především uvádět informace z letectví souvisejícího s malými a středními letadly, nedalo nám to a budeme přinášet čas od času krátké informace i ze světa velkých, rychlých a vysoko létajících strojů. První z nich je o UAV (Unmanned Aerial Vehicle -Bezpilotní letoun) z dílen Boeingu, který je již několikátý v pořadí v tomto programu během cca 10 let. Je to „WaveRider - X – 51A“, který dne 26.5.2010 překonal dosavadní výkon v trvání hypersonického letu s náporovým motorem, když mu k tomu napomohl „letmým startem“ B-52 Stratofortress“, pod jehož křídlem byl zavěšen a ve výšce kolem 17 km vypuštěn.
V první fázi byla v provozu raketová jednotka s pevným palivem. Celý let trval asi 200 sekund. WaveRider měl délku 7,9 m a prázdnou hmotnost 1 814 kg. V druhé fázi letu, při činnosti náporového motoru, bylo dosaženo rychlosti M = 5.
Dalším povzbuzením k vlastenectví by mohla být spoluúčast českých výrobků na úspěšných letech malých francouzských letounů poháněných elektromotory. Tyto dvě české firmy se na tom podílely střídavými elektromotory, regulátory, bateriemi a nabíječkami. Je tomu tak, i když jejich názvy s českým jazykem toho mnoho společného nemají. Jsou to firmy : MGM compro ze Zlína a FreeAir z Prahy. Pro francouzské malé jednosedadlové letouny „Cri-Cri“, které zná již dlouhou dobu celý svět, a tedy i my, byly dodány potřebné komponenty k jejich pohonu pomocí střídavých elektromotorů o výkonech po cca 12 KW, s regulátory schopnými zvládnout proudy o intenzitě 100A, vhodnými nabíječkami a Li-on bateriemi. Ten známý malý letoun, vystavený také v Musée de l´Air et de l´Espace na legendárním letišti Le Bourget u Paříže, kde přistál 21.května 1927 Ch.Lindberg po prvním solovém přeletu Atlantiku, je na následujících obrázcích.
Francouz Didier Esteyene s ním 2.září 2010 vykonal let v trvání cca 7 minut a dosáhl při něm rychlosti asi 226 km/h. Čtyři střídavé motory byly, společně s třílistými protiběžnými kompozitovými vrtulemi, umístěny vždy po dvou v tandemu, na přídi trupu. Tandémové uspořádání dvou motorů a protiběžných vrtulí umožnilo dosáhnout vyšší účinosti každé z obou pohonných jednotek než při uspořádání stejného výkonu jednotlivě. Mamutí společnost „European Aeronautics Defence and Space Company,N.V“ pochopila, na rozdíl například od českých potenciálních spolků a institucí, že se jedná o mimořádně perspektivní způsob pohonu letounů, což my v našem magazímu skromně tvrdíme již nějakou dobu a na celém projektu se významně podílela. Velmi pravděpodobně v návaznosti na to se završil úspěšným letem, o rychlosti cca 262 km/h, projekt s variantou původního „Cri-Cri“ označenou jako MC 15E Cri Cri „E – Cristaline“. Je to jednosedadlový letoun týchž velikostí, s uspořádáním dvou pohonných jednotek po obou stranách na přídi trupu a opatřených dvoulistými dřevěnými vrtulemi. Oba elektromotory mají výkony po 15 HP. Výkon celé pohonné soustavy je tedy poloviční než v předchozím případě. Úspěchu dosáhl Francouz Hugues Duval. Letoun „E-Cristaline“ je uveden v následujících obrázcích.
Pak je tu ještě několik letových záběrů z letu letounu SI-A, který jsme již několikrát zmiňovali v našem magazínu. Jedná se o projekt zvaný „SolarImpulse“ iniciovaný B.Piccardem ve Švýcarsku, jehož cílem je oblet Země v letounu poháněném sluneční energií v roce 2012. SI-A se vydal před několika týdny na cesty po Švýcarsku v rámci testování jeho výkonů a leových vlastností. My přinášíme fotografie, vyňaté z videa, z cesty do Ženevy. Jak naši pozorní čtenáři již vědí z dřívějška, je to impozantní stroj připomínající svou koncepcí obrovský model letounu s mimořádnou štíhlostí nosné plochy o rozpětí 64 m. Jeho čtyři pohonné jednotky napájené sluneční energií pomocí mnoha fotovoltaických článků, umístěných hlavně na vrchní straně nosné plochy(ale nejenom tam) a také soustavou baterií shromažďujících nadbytečnou energii ze Slunce pro podmínky slabého nebo žádného(v noci) slunečního záření, mu dovoluje za velmi slabého větru(pokud se pohybuje proti němu) dosahovat rychlostí kolem cca 70 km/h. Je to patrné i z videa, které můžete shlédnout na stránkách SolarImpulse (http://www.solarimpulse.com).
Při letu z Payerne do Ženevy dne 21.9.2010 byla trať prolétnuta průměrnou rychlostí kolem 50 km/h. Druhý den pak trať do Zürichu průměrnou rychlostí cca 48 km/h. V pilotní kabině byl Andre Borschberg.
© Jaroslav Lněnička
24. 11. 2010
|
||||||||||||||||||||||||||||||
e-magazín Akademie letectví :: © Jan Janovec, © Jaroslav Lněnička :: akademie@airspace.cz |