1.Národní konference o Civilních bezpilotních systémech pořádaná Českou odbornou společností leteckou v Praze ve dnech 12. a 13.11.2008

Oč běží při konferenci s takovou málo srozumitelnou náplní. Co to jsou bezpilotní systémy? Mají se toho obyčejní lidé nenapojeni na letectví obávat nebo je to jenom zase nějaká vymyšlenost či dokonce něco jako „Euroděržaví“?

Bezpilotní prostředky nebo systémy jsou létající stroje bez lidské posádky, schopné plnit jim předem zadané nebo během letu zadávané úkoly. Lze je rozdělit do tří skupin. Na ty jež mohou být dálkově ovládány vhodným zařízením ze Země v rozsahu jejich viditelnosti, tam a zpátky. Druhá skupina zahrnuje bezpilotní prostředky, jež se mohou pohybovat i za hranicí viditelnosti. A v třetí skupině jsou létající stroje bez lidské posádky, tzv. plně autonomní bezpilotní prostředky, které nevyžadují nic jiného než vhodný program a pak jsou schopny plnit zadané úkoly zcela samostatně. Toho využívají armády v mnoha zemích světa, včetně naší.

Někteří odborníci označují bezpilotní prostředky jako jedno z velmi rychle se rozvíjejících odvětví letectví.

Nyní jsou již k dispozici takové možnosti, že plně autonomní úlohu dokáže splnit i větší model letadla. Což se i u nás již v podstatě, v amatérských podmínkách, podařilo. Je to skvělý úspěch technické dovednosti, ale vlivem překročení již platných předpisů v leteckém provozu, ne právě bezpečný. Do budoucna již stěží bez následků proveditelný.

Konference navazuje na několikaletá národní jednání více institucí, z nichž některé mají v popisu své činnosti dbát na udržení nezbytné úrovně bezpečnosti leteckého provozu u nás a jiné zase svými aktivitami již do vzdušného prostoru nad námi zasahují, aniž by, prozatím, za ně nesli příslušný díl odpovědnosti. O tom jsme již několikrát v magazinu psali a mnohé souvislosti posuzovali.

Vzdušný prostor nad naším územím je stále více využíván létajícími stroji všech druhů-balony, vzducholodě, padáky, větroně, ultralighty, sportovní a akrobatická letadla, záchranné letecké služby, modely letadel, aerotaxi, dopravní letadla, bezpilotní systémy atd. a začíná být, podobně jako v silničním provozu, přeplněn.

Ač ke kolisím, až snad na jeden případ u ruzyňského letiště, dosud nedochází, orgány zodpovědné za řízení a tím i bezpečnost vzdušného provozu, mají jiný názor. Bylo by ho možno nazvat i striktnějším oproti pravidlům prosazovaným Evropskou unii nebo třeba i pravidly platnými v USA, Anglii, Švýcarsku apod. Takže došlo a dochází k formulování návrhů na regulaci provozu létajících strojů, jež se dosud nepodařilo oficiálně do nějaké organizační struktury zahrnout.

Na takovýchto návrzích se u nás podílí Ministerstvo dopravy, Asociace výrobců bezpilotních systémů, Ministerstvo obrany, Úřad pro civilní letectví, Řízení letového provozu a letečtí modeláři v rámci činnosti meziresortní pracovní skupiny. První, velmi tvrdý, návrh Ministerstvo dopravy po smršti nesouhlasných připomínek letos dost rychle odvolalo.

Souznění všech návrhů a myšlenek se však dosud nepodařilo dosáhnout. Je-li přáním zodpovědných institucí dostat návrh příslušné legislativy do parlamentu ČR v první polovině roku 2009 bude třeba intenzivněji hledat výsledný a všestranně nejvýhodnější text. Ale tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění některé ze stran na úkor strany jiné.

Při tom je nepochybné a mimo diskuzi, že bezpečnost letového provozu nesmí být zhoršena jenom proto, že například v našem vzdušném prostoru se bude nacházet mnohem více bezpilotních prostředků nebo středních a velkých modelů letadel, jak tomu napovídá současná i budoucí situace. To se nyní týká hodně leteckých modelářů a bude zajímavé, a také velmi důležité, jak se s tím výsledky práce komise vypořádají, když jedna z institucí v ní zúčastněná nepokládá za nutné definici modelu letadla pro potřeby připravované legislativy vymezovat a prostě je zařazuje mezi bezpilotní systémy.

1.Národní konference pořádaná na toto téma u nás, kdy byly předneseny referáty s technickou i organizační tematikou, je nepochybně přínosem pro danou situaci a snad i pomohla tuto ne právě lehkou problematiku posunout poněkud vpřed. Konference se zúčastnilo kolem 80 zájemců z mnoha odvětví průmyslu, obrany a dopravy, protože se může jednat, v případě i jen civilních bezpilotních systémů, o zajímavý hospodářský produkt.

Byly předneseny referáty od výzkumných, vývojových i výrobních institucí, včetně státních organizací zodpovědných za legislativní přípravu podkladů na základě požadavků EASA. Letečtí modeláři se však této příležitosti nechopili. To bylo první den konference, kde jsem se po nějakou dobu zúčastnil.

Druhý den v prostorách ČVUT, na jiném konci Prahy, byla účastníky konference navštívena expozice VTÚL a PVO – bezpilotní systémy Sojka a Manta s ukázkami řídících systémů. Tam jsem již nebyl.

Několika obrázky se pokusíme stručně přiblížit náplň konference z materiálů České odborné společnosti letecké (p.ing Karel Weigel s kolektivem) , která se zhostila jejího pořádání s úspěchem.