Kluzáky s elektropohonem

V návaznosti na informace uvedené v AL 7/08 a s připravovanou změnou pohonných jednotek v kategorii RCEJ přinášíme ještě několik doplňků pro tuto disciplinu.

Na prvním obrázku je start kluzáku Rorýs 20, zmiňovaný již v AL 7/08.

Následující obrázek přináší náčrt tohoto kluzáku trochu pozměněného označeného jako Rorýs 13. Vzepětí nosné plochy je při použití křidélek zbytečně veliké a model má snahu ve větrných poryvech kývat se strany na stranu. S uvedenou pohonnou jednotkou, při dané hmotnosti a rozměrech, dosahuje výšky kolem 100m během cca 12 sekund. Uvedená kapacita baterie umožňuje opakovat takovýto start alespoň 6x.

Další dva obrázky představují jiný, trochu menší model, o rozpětí cca 1820mm a s menší hmotností. Je označen jako Rorýs 14 a o jeho jedné verzi byla již také zmínka v AL 7/08.

Tento kluzák je výkonově předimenzován a je dost obtížné ho udržet při cca 80% využití výkonu pohonné jednotky ve svislém stoupavém letu, aby nepřešel do přemetu. Cca stometrové výšky dosáhne za asi 7-8sekund. Nosná plocha sestavená z žeber a nosníků je potažená papírem a 4x lakována bezbarvým lakem. Její hmotnost je cca 150g. Její pevnost a tuhost začíná již být na hranici použitelnosti, když rychlost letu přesáhne cca 25m/s, což je situace obvyklá při snaze opustit rozsáhlejší prostory vzestupných proudů.

Následující obrázek přibližuje uspořádání a tvar konce křídla, který je tvarovaný do plynulého oblouku sestaveného z balzových segmentů.

Tvary a rozměry tohoto kluzáku jsou patrny z dalšího obrázku.

Tvar kompozitového trupu, jeho přední části zmíněné již v AL 7/08, je na dalším obrázku.

Další dva obrázky dávají nahlédnout na spodní část centroplánu a přední část trupu.

Boční pohled na balzové ocasní plochy a také na ovládání VOP je na následujících dvou obrázcích.

Pohled na okraj křídla s koncovým balzovým obloukem je na poslední fotografii.

Pokus o zhodnocení obou kluzáků.

Rorýs 13 je oproti variantě 14 znatelně pomalejší v motorovém letu, ale vzhledem k instalaci křidélek, a proto obratnější i s tím větším vzepětím. Velikost ocasních ploch je mírně předimenzovaná.

Rozdíl 115g v hmotnosti Rorýse 14 oproti variantě 13 je markantní především v motorovém letu, kdy dokáže model stoupat svisle značnou rychlostí. V klouzavém letu je však zase o něco horší. Ocasní plochy jsou zbytečně předimenzované. Proto, že zde nejsou instalována křidélka je manévrovatelnost ve větrném počasí obtížnější a přesnost přistání nepříliš snadno dosažitelná.

Pro ty kdo by chtěli tyto nebo jim podobné stroje postavit doplňuji ještě možnosti v použití profilů nosných ploch, které by měly uspět za bezvětří i ve středně silném a turbulentním prostředí. Profily ocasních ploch byly v obou případech souměrné, tvaru rovných desek s tloušťkami kolem 4%, s upravenými předními a zadními částmi. Již jsme jejich tvary někde dříve uváděli.

A úplně nakonec předvádím, na dvou dalších obrázcích, co dokáže program Profili 2.20, když sestaví poláry uvedených profilů pro Re=100000 a také průběhy klouzavostí a klopných momentů.