O jednom ústavu letadlové techniky,
který sídlí v prostorách
Fakulty strojní
Českého vysokého učení technického
v Praze na Karlově náměstí,
kde zhruba před 100 lety také působil i Albert Einstein

Letectví má na území české republiky neopomenutelnou minulost a tradici. A to jak v samotné stavbě a provozování létajících strojů, tak i ve výuce souvisejících disciplin. Tohoto zprostředkovávání znalostí se dostávalo odborné veřejnosti již od roku 1910, kdy prof. Felber (dodnes je po něm pojmenována jedna z poslucháren v budově na Karlově náměstí, viz následující obrázek), přednesl přednášky : „Základy vzduchoplavby“ a „Základy aeronautiky se zřetelem k aviatice“. V roce 1920 byl následně založen na ČVUT prof. Felixem studijní předmět s týmž obsahem.

V roce 1929 vznikly jednoroční postgraduální „Učební kurzy pro letectví“. Ty obsahovaly přednášky z obecné nauky o letectví, aerodynamice, stavbě letadel a motorů, leteckých materiálech, radiotechnice a meteorologii, zdravotnictví, zkušebnictví atd.

Mezi přednášející v následujícím období až asi do roku 1950, mimo jiné, patřili : prof. Van der Vliet, ing Šmolík, ing Hajn, ing Beneš, prof.Hasa, prof. Košťál, prof. Brůha, prof. Stránský, doc. Kočka, ing Duda a prof Pešek. Poslední z nich pak po násilném převedení výuky letectví z Prahy do Brna pořádal ještě v letech 1953 a 1954, společně se svými asistenty a externími spolupracovníky, neoficiální přednášky z letectví jednou týdně v pozdních odpoledních hodinách v prostorách katedry termodynamiky. U toho jsem, společně s asi dvěma desítkami dychtivých posluchačů, také byl. Ale tím jakákoliv činnost související s letectvím na ČVUT na více než dvacet let skončila.

Neustále se rozvíjející poptávka po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících pro letecký průmysl počátkem 70. let dvacátého století však přiměla i tehdejší instituce ke znovuzřízení výuky letectví na ČVUT v Praze. Ten úkol se podařilo splnit prof. Jerie, který s vybranými spolupracovníky( mezi něž patřil například ing Schindler z VZLÚ) znovu vzkřísil vysokoškolskou výchovu leteckých inženýrů. První absolventi opustili vysokoškolské „škamny“ v roce 1976. A tak to probíhá naštěstí dodneška.

V obyvatelích tohoto státu je dlouhodobé pozitivní povědomí o letectví, které se projevovalo zejména v navrhování a konstruování malých a středně velkých letadel již během pionýrského období počátkem 20. století. Nemalé úspěchy československého a dnes českého leteckého průmyslu jsou neopomenutelné a i přes několikerá nepříznivá období zasahují svými vlivy až do dneška. V současnosti jsou to především výrobci ultralehkých letadel, kteří dosahují úspěchů se svými výrobky v mnoha zemích světa. Tak tomu bylo i v dobách před druhou světovou válkou se sportovními a turistickými letadly a pak také po nějakou dobu i po ní. I když se na tom podílely i jiné instituce v tomto, i dřívějším, státním uspořádání.

A proto je nejen vhodné pro společnost a pro národní hospodářství výhodné, i z hlediska uchování ušlechtilých tradic, znovuobnovení vysokoškolské výuky v Praze pro letectví tohoto státu, i když u nás existují přinejmenším ještě dvě instituce zabývající se obdobnými činnostmi.

Pro Ústav letadlové techniky ( v té době katedra letadel), který spolupracoval na příklad na vývoji turbovrtulového motoru Walter M602, viz následující obrázek, na dopravním letounu „L 610“ i vývoji lehkého cvičného proudového letounu „L 59“, je nyní jeho hlavní náplní skupina ultralehkých letadel.

Další obrázek představuje letadla navržená na katedře.

Ústav letadlové techniky připravuje svoje absolventy pro potřeby leteckého průmyslu ve výzkumu, vývoji, projektování, konstruování a využití nejnovějších materiálů a technologií. Studenti získávají potřebný rozsah i hloubku teoretických znalostí v aerodynamice, mechanice letu, pohonných jednotkách, pevnostech konstrukcí i dílů letounů, materiálech a technologiích vhodných pro tvorbu letadel.

Pedagogická činnost je zaměřena do teorií, projektování a konstrukcí letadel i pohonných jednotek.

Vědeckovýzkumné iniciativy pak na spolupráce s VZLÚ a výrobci letadel, motorů a jiné letecké techniky. Grantové práce se zabývají řešeními formou výzkumných úkolů ve vnitřní i vnější aerodynamice, testováním leteckých konstrukcí a motorů. Studenti se na tom podílejí svými pracemi na cvičeních z jednotlivých předmětů, závěrečnými diplomovými prácemi jakož i účastí ve vybraných projektech formou doktorandského studia.

Jak asi vypadají podklady sloužící studentům k absolvování Ústavu ukazuje následující obrázek, kde je nepatrná ukázka ze skripta „Aerodynamiky nízkých rychlostí“ jejíchž autorem je prof. V. Brož.

Co dokázal a připravuje pražský Ústav letadlové techniky je stručně uvedeno v následujících příkladech.

-Úspěšné řešení vstupů vzduchu do motorů turbovrtulových a proudových letadel, která přispěla významně ke zvýšení výkonu a životnosti a současně ke snížení spotřeby paliva.

-Návrh nových superkritických profilů křídla cvičného proudového letounu.

-Návrh jednohřídelového dvoustupňového kompresoru turbovrtulového motoru s novou koncepcí rotoru prvního stupně s vyššími výkonovými parametry.

-Vývoj nových kompozitových prvků nosných konstrukcí letadel, pro inovativní ověřování jejich mechanických vlastností, včetně technologie oprav letounů pomocí nich.

-Zvyšování bezpečnosti ultralehkých a malých sportovních letadel, které je určen vyvinutý systém pro levné testování vzniku a průběhu frekvencí jejich částí a následných rozkmitání, vznikajících při provozu. Takto stanovené aeroelastické charakteristiky letadla napomohou předejít nežádoucím letovým situacím, které mohou ohrozit nejen bezpečnost stroje, ale způsobit i jeho zničení při překročení kritické rychlosti letu.

-Jiným příspěvkem pro menší letadla je nově vyvíjený reaktivní propulzní(pohonný) systém sestávající ze spalovacího motoru a dmychadla umístěných uvnitř trupu. Využitelný tah bude dvojnásobkem celkové tíhy pohonné jednotky.

-Ve spolupráci s firmou TL Elektronik byl vyvinut přístroj pro snímání namáhání zvolených částí konstrukce letadla během letu, což umožňuje určit nejen jeho současný technický stav, ale i prognozu životnosti a údržby. To je nástroj pro navrhování letadel velmi užitečný a potřebný.

Během třicetileté činnosti katedry a odboru letadel prošlo úspěšně jejími prostorami více než 1 000 leteckých inženýrů se specializací pro stavbu letadel, letecké motory, leteckou výrobu a letecký provoz. I když se všichni neuplatnili v leteckých odvětvích průmyslu našli dobrá uplatnění i v jiných oborech, protože prošli náročnou výchovou v mnoha inženýrských disciplinách a naučili se před ně postavené problémy neobcházet, ale úspěšně řešit.

Ústav vedle výuky experimentuje ve zkušebnách a provozuje nezbytnou strojírenskou výrobu v prostorách, které jsou využity velmi intenzivně. Jsou to místa, kde byl mimo jiné před asi 100 lety ve sklepě provozován, ještě dnes dost dobře zachovaný, hydrodynamický kanál v délce cca 25m. Je to v budově kde ing Hajn, z legendární dvojice Beneš-Hajn, vedl ještě za našeho vstřebávání technických vědomostí, kdy jsme velmi postrádali jakoukoliv oficiální leteckou výuku na fakultě, katedru Měření a regulace při strojní fakultě.

Je skvělé, že při ČVUT v Praze existuje profesionální ústav, jehož činnost souvisí s letectvím, které vždy patřilo a patří k nejprogresivnějším oborům lidské činnosti. A že je jeho prostřednictvím připravován budoucí tým pro letecký průmysl, kterému v tomto státě, přes současnou neradostnou situaci, bude zase patřit místo, jež mu v rozvoji lidských činností náleží, protože je zakódováno v genech zde žijících lidí.

Náš magazín je proto šťasten, že může podat takovouto radostnou zprávu všem, kteří s letectvím a létáním mohou mít cokoliv společného.