Editorial

Dnes je 1.dubna 2009 a tak by se mohl uplatnit „aprílový“ způsob jednání a konání lidí majících k takovému způsobu soužití přirozený i vypěstovaný a stále pěstovaný sklon. Jak o tom podávají neustále důkazy, částí národa, volení zástupci a všelijací úředníci, kteří do toho přimíchávají ještě často dávky arogance.

U nás v tomto magazínu, jehož další vydání nabízíme k prohlédnutí a využití, však takovéto počínání nenajdete. Naše webové stránky se zdají být stále vyhledávanější, což přičítáme nejen tomu, že je to zatím nejen bezplatná možnost jak se dozvědět něco jinak, než tomu tak je jinde nebo spíše tomu mnohdy ani tak není, ale také tomu, že se obsahem i formou dost odlišují od jiných, letectvím se obírajících, časopisů.

Co je to tedy u nás tentokrát?

V příkladu možného postupu jak přistupovat k případnému uskutečnění stavby vlastního stroje nebo posouzení jiného, na trhu nabízeného letadla, je poukázáno na to jak si počínat a co nepřehlédnout. Není to sice žádná kuchařka ani manuál použitelný pro stále se naštěstí vyskytující nadšence letectví, ale několik upozornění na to „co by se, kdyby se apod.“

Sedmá část ohlédnutí do minulosti letectví se zabývá ještě rokem 1936 a několika letadly z tehdejšího pařížského aerosalonu.

Dalším příspěvkem je stručný početní návrh jednomístného větroně, jehož autorem je J.Janovec. Porovnejte tento materiál s tím jak jsme vás seznamovali s polárami profilů a letadel.

Pak je tu, alespoň podle nás, zajímavá ukázka, praktické simulace létání podle přístrojů za slunečního svitu. Velmi jsem se poučil a také to i prožíval. Byl jsem jenom asi jeden metr za pilotem a instruktorem po celou dobu. Byl to skvělý zážitek.

A nakonec první část galerie Janovcových nevšedních a skvělých profilů, které stvořil během několika posledních desetiletí. Je to potvrzení toho, že i v podmínkách bez finanční podpory je možné při dostatečných znalostech a vynaložení neměřitelného nadšení a úsilí dosáhnout i u nás nevšedních výsledků. Posuďte sami. Rádi bychom jich několik uvedli i v dalších pokračováních. Honza Janovec pracoval, mimo jiné, s programem „X-foil“. Zde uváděné charakteristiky jsou vytvořené mutací jednoduššího provedení „X-foilu“ italským programem označeným „Profili 2.20“ . Janovcovy číselné údaje počítaných polár zde neuvádíme.