Akademie letectví :: číslo 09 / 2009 / ne Zpráva o počasí
e-magazín Akademie letectví

ne Zpráva o počasí

Je 14.35h v sobotu 25.7.2009 s teplotou 13oC, silným severozápadním poryvem větru, bleskem , který se trefil do asi 100m vzdáleného smrku a intenzivním deštěm, jehož drobnější kapičky zviditelnily pomocí větru na několik okamžiků proudové obrazce pohybu, jimiž se vzduch prodíral mezi domy a stromy. Jižním a východním směrem je ve vzdálenosti asi 5km jasná obloha a svítí tam slunce, jehož tepelné i světelné paprsky začaly v tomto okamžiku dopadat i ke mně. Na severu stále doznívá menší bouřka. Je to dnešní již třetí dešťová nadílka. Bouřka je teprve první. Na obzoru směrem západním je již další typická „kovadlina“ cumulonimbu, stejně tak směrem jihovýchodním. Asi se to bude opakovat. Kapky deště na oknech se po několika minutách zcela odpařily.

Takovéto je letošní červencové léto. Pamatuji si jich několik stejných nebo velice podobných i ze svého mládí. Takže pro mě nic extra nového. Jen ty mraky se v čase bouřek trochu změnily.

Pokusím se na to poukázat například v následujících dvou obrázcích.

To nejsou snímky z černobílého filmu. To je můj záznam z digitálního fotoaparátu stavu, kdy se přihnala předevčírem ze severozápadu velmi nízká oblačnost s prudkými závany větru, intenzivními statickými výboji mezi velmi tmavou oblačností a Zemí. Déšť byl sice intenzivní, ale krátký. Vichr lámal větve stromů. Ty mraky byly nízko a byly ošklivé. Jejich cáry se hnaly rychle odhadem jen asi 250m nad Zemí. Velmi se setmělo. Ty budovy jsou vidět jen proto, že na jihovýchodě, kam se ta smečka mraků hnala, zůstala ještě krátký čas trochu jasnější obloha. Mohla to být i jakási ouvertura tornáda, jež se k nám pravděpodobně dostaví. Tomu co jsem viděl nejen já zde v Hradci Králové se možná říká húlava. Nejsem si tím však zcela jist.

Další dva snímky z téhož aparátu jsou z následujícího dne, kdy byla obloha poseta stovkami bíle zářících mraků „cumulus humilis“ srovnaných až k obzoru do mnohakilometrových zástupů. Viditelnost byla báječná. Orlické hory a Jeseníky byly jako za humny. Úplný přírodní, nezvykle barevný, přírodní kýč. Let po větru ve větroni mohl být asi poměrně snadný i na větší vzdálenost. Nakonec, vzhledem k nepříliš silnému větru, by se byl býval asi mohl podařit i trojúhelníkový přelet se slušným rychlostním průměrem.

A nakonec tři obrázky ze satelitů na počasí ve světě 24. a 25.7.2009 a také ve střední Evropě dne 25.7.2009. Všimněte si, pokud chcete, tvarů pásem oblačnosti na severní a jižní polokouli a jimi vykreslených směrů proudění. Na rovníku se zdají být tyto „meteoproudnice“ totožné s rovnoběžkami až k oběma obratníkům. To ale ostatně znali již námořníci i ve středověku, když byli odkázáni se svými plachetnicemi pouze na „větrný“ pohon.

Pokud jsem kohokoliv touto informací nenadchl, chtěl bych říci, že jsem obdivovatelem všelikých tvarů a velikostí oblačností plynoucích v různých výškách a všelikými směry nad námi a že tohle byla jedna z možností jak alespoň nepatrně, pomocí nich, zachytit situaci letošního léta.

Zdroj: Deutscher Wetterdienst

Jaroslav Lněnička
25. 7. 2009
e-magazín Akademie letectví :: © Jan Janovec, © Jaroslav Lněnička :: akademie@airspace.cz