Akademie letectví :: číslo 11 / 2009 / „M–2 Scout“ - nejnovější z českých létajících strojů inspirovaný Rubličovým M-2 Skautem (z r.1948)
e-magazín Akademie letectví

„M – 2 Scout“
nejnovější z českých létajících strojů inspirovaný Rubličovým M-2 Skautem (z r.1948)

Je povzbuzující, když se stane něco vybočujícího z rámce dosavadních zvyklostí, jež obsahují jen určitý rozsah lidských vlastností, které tak předurčují další konání nejen těch, kteří se tak rozhodli.

V dnešní době, kdy je požadovaných správných lidských vlastností méně než šafránu, tak je skvělé jestliže se prospěšné činnosti ujme i malá skupina nadšenců s odvahou, iniciativou a zaujetím pro to co dělají, zejména když se jedná o letectví a to ještě cestou výroby nového létajícího stroje. Bez nezbytné finanční podpory to samozřejmě také není možné, a tak je naší milou povinností upozornit na to, že společnost „KUBÍČEK AIRCAFT“ z Brna se stala dalším odvážným podnikatelem v oboru letadel s pevnými křídly.

Dosud bylo jméno Kubíček známo především příznivcům letadel lehčích vzduchu. Firma Balóny Kubíček si úspěšně počíná ve výrobě horkovzdušných balónů a vzducholodí. Z původního týmu nadšených kamarádů se během pětadvacetileté historie rozrostla až do pozice třetího největšího výrobce na světě. Ke dnešnímu dni bylo v Brně vyrobeno přes 700 balónů. Světovým unikátem je i vývoj a výroba vlastní polyesterové textilie pro obaly balónů.

První nápady vyrábět letouny s pevnými křídly neboli aerodyny vznikly kolem roku 2004 při povídáních o nich mezi Alešem Kubíčkem a ing.Jiřím Valným. Ta idea, že by bylo optimální využít vhodných zkušeností z minulých úspěšných čs. konstrukcí, je sama o sobě nejen zajímavá, ale přímo dokonalá. V minulosti totiž zapadlo mnoho skvělých nápadů, nejen v letectví, jež nebyly efektivně využity.

Volba padla na Rubličova „SKAUTA“ z roku 1948 vyrobeného pouze v jednom exempláři v Mrázově továrně v Chocni. Byl to celodřevěný dvoumístný letoun zachycený na obrázku.

Majitel společnosti p.A.Kubíček pobídl svého syna Petra Kubíčka k sestavení studentského týmu z Leteckého Ústavu Fakulty Strojního Inženýrství na VUT v Brně. Oba Kubíčkové jsou na dalším obrázku již ve Scoutu.

Nevelký tým studentů postavil a létal nejprve s dálkově ovládaným modelem původního Skauta v měřítku 1 : 4, v roce 2005. Tato činnost proběhla podle očekávání a původní záměr byl potvrzen.

Studentský tým ve složení – Petr Kubíček, Jiří Mička, Radek Palička a Ivan Března, v rámci svých diplomových prací posoudil původní výkresovou dokumentaci M-2 Skaut z Chocně a podle ní vytvořil veškeré potřebné výpočty a základy výrobní dokumentace.

Oproti původnímu letounu byly uskutečněny tyto změny:

  • celodřevěná konstrukce přeměněna na celokovovou
  • změněn tvar přední části trupu
  • použití motoru ROTAX 912
  • nová konstrukce podvozku
  • rozšíření kabiny

Tím bylo dosaženo snížení hmotnosti draku letounu, zlepšení letových výkonů a významného zvýšení komfortu osádky letounu (což mnohá současná ULL postrádají).

Tým se v roce 2006 zúčastnil s tímto projektem soutěže „Merlin Aircraft Design and Handling Competition“ v Londýně a zvítězil.

Projekt byl rovněž v České Republice oceněn uznáním „Česká Hlava“.

Členové týmu se po vysokoškolských studiích stali zaměstnanci společnosti KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o. v Brně a zajistili výrobu prototypu letounu „ M-2 SCOUT“. Letoun byl zalétán 7.5.2009 pilotem Ladislavem Galetkou, když byl před tím vystaven na největším evropském veletrhu AERO ve Friedrichshafenu.

Následující schéma poskytuje technická data letounu a jeho tvary s hlavními rozměry.

Další náš obrázek z následující galerie ukazuje „M-2 Scout“ na letišti v Křižanově, kde jsem ho mohl okouknout, ohmatat a také trošíčku okoštovat.

Na dalších třech obrázcích si můžete prohlédnout letadlo z několika míst.

Vedle tvarů a velikostí převzatých z původního Skauta upoutá prostorná kabina osádky. Její vnější šířka je 1 200mm. Ta je skutečně dostatečně veliká, pohodlná a s dobrým výhledem ve srovnání s jinými UL letadly, v nichž jsem měl možnost strávit vždy několik desítek letových minut. Tato okolnost je podle mě dost důležitá na to, aby jí byla dána přednost před úpornou snahou snížit odpor letounu zmenšováním rozměrů pilotního prostoru. Rezervy, při návrhu letadel s pevnými křídly, jsou ještě, a to často mnohem více, i jinde. O vnitřním uspořádání a také o palubní desce si můžete udělat názor z následujícího obrázku. V horní střední části přístrojového panelu je madlo pro snazší nástup a výstup z kabiny.

A ještě jednou část cockpitu společně s usměvavou tváří, jednoho člena realizačního týmu, Radka Paličky. Kryt kabiny, jak vidno, se odklápí dopředu. V horní střední části přístrojového panelu je madlo pro usnadnění nástupu a výstupu z kabiny.

A co asi bylo po dobu následujících cca 35 minut?

Nastoupit zprava do kabiny se mi podařilo celkem snadno vzhledem k nízké poloze křídla nad Zemí a také pomocí prve zmíněného madla. Pak se mi také zdařilo zapnout pásy a nasadit sluchátka. Po pojezdu k počátku startovací dráhy následovala pilotova komunikace s řízením letového provozu a malé zdržení kvůli dosažení správné teploty oleje běžícího motoru. Srovnání do směru proti slabému větru, zvýšení otáček, postupný rozjezd spojený s nepravidelným kodrcáním před odpoutáním od zemského povrchu typickým pro travnaté letištní plochy. Poslední odraz a stoupání vzhůru k zpola mraky zakryté obloze.

Pilot Radek Palička mi předvedl některé letové stavy-optimální rychlost letu, maximální stoupání kolem 6m/s, ustálené lety v zatáčkách, účinek vysunutých klapek atd. Snažil jsem se zachytit některé pohledy na krajinu pod námi svým Nikonem 50, ale bránily tomu odrazy světla na vnitřních stěnách kabiny, takže se mi jich povedlo málo.

Vítr byl během letu mírný, vertikální proudění prakticky žádné, takže let proběhl v pohodových podmínkách, o což se zasloužil i vlídný pilot Radek Palička.

Na dalších obrázcích jsou tři fotografie, které mi poskytla společnost Kubíček Aircraft s.r.o. a tak je zde rovněž prezentuji.

Nakonec bych rád dodal, že výběr původního Rubličova „SKAUTA“ jako předlohy pro stavbu nejnovějšího malého letounu v ČR a využití potenciálu týmu studentů VUT v Brně bylo skvělým nápadem, který přinesl zasloužený úspěch. Stalo se tak i přispěním Aleše Kubíčka a mateřské firmy BALÓNY KUBÍČEK, která našla odvahu takový projekt v počáteční fázi podpořit.

Jaroslav Lněnička
16. 9. 2009
e-magazín Akademie letectví :: © Jan Janovec, © Jaroslav Lněnička :: akademie@airspace.cz