Editorial

Tak a je tu 12. číslo 2. ročníku našeho magazínu, v což jsme doufali a velmi jsme se o to snažili. Protože „návštěvnost“ stránek se neustále zvyšuje a zatím nepřicházejí žádné negativní připomínky a ani útoky, tak si troufáme z toho vyvodit, že to snad má nějaký smysl. Jsme sami na sebe zvědavi, jak dlouho to dokážeme táhnout dál.

Co lze nalézt v tomto vydání?

Je to především obsah letošního ročníku s uvedením názvů jednotlivých článků a čísel magazínu.

Pak je tu pokračování o úsilí Paula Mac Creadyho, ve stručném záznamu, o tom jak překonala jeho parta kanál La Manche ve „šlapacím letadle“ a co tomu předcházelo. Byly to roky 1978 a 1979.

Následuje, jak jinak, typicky pro naše zaujetí aerodynamikou nízkých rychlostí, příspěvek o 12 profilech pro případná různá použití s jejich souřadnicemi a aerodynamickými charakteristikami. Tentokrát jsme si dovolili přinést článek převážně v anglickém jazyce pro nepatrné pocvičení v něm. Důležité pojmy jsme uvedli v anglicko-českém přehledu.

Protože se neustále setkáváme s podivnými nazíráními a výklady o tom jak fungují vrtule, tak jsme si dovolili znovu připomenout jak to asi s nimi je. Tentokrát jsme pootevřeli dvířka do komnaty, kde se posuzují různě veliké vrtule pro stejné i proměnné parametry, jimiž mohou být jejich otáčky a průměry.

Dalším příspěvkem jsou čtyři náměty pro případné stavby středních a větších větroňů poháněných elektropohonem, stále ještě jen pro modely.

A dalším článkem je jakási minireportáž z přeletu montgolfiéry nad tou částí Hradce Králové, kde bydlím. Ten „požár“ ve spodní část balonu na pozadí ošklivě podmračené oblohy mě dost zaujal.