Akademie letectví :: číslo 03 / 2010 / Editorial
e-magazín Akademie letectví

Editorial

Je polovina ledna 2010 a všude kolem se drží souvislá, alespoň 20-ti centimetrová vrstva sněhu, což je vděčným námětem pro všeliké amatérské komentátory televizí a rozhlasů, jakoby šlo o nečekanou překážku a mělo by to být v této severní zeměpisné šířce, v tomto ročním období, jinak. Berou za vděk i sněhem zbořenou stodolou nebo střechýly(čili rampouchy) na okapech střech domů apod., jen aby zaujali jakousi pomatenou zprávou podávanou nervózně drmolící řečí.

Sníh bereme my, stoupenci letectví, jen jako průvodní přírodní jev, který nám pouze trochu ztěžuje prohánět se nyní vzduchem. Vzduch je však v tomto ročním období méně „mazlavý“(má menší viskozitu), takže výkony s létajícími stroji jsou rozhodně lepší než za horka, v létě. Zejména to prospívá modelům letadel.

V prvním článků přiblížujeme pojem cirkulace kolem křídla tak, abychom nepohněvali profesionály, ale zase nepolekali ty ostatní. Použili jsme k tomu trochu jiných obrázků než v předminulém roce a i text jsme vybrali s jiným popisem. Snad se nám to podařilo a adepti letectví toužící po poznání vírové teorie křídla budou trochu více obeznámeni s tím, jak to asi vznikalo a jaké to asi je.

Druhý článek je pátým příspěvkem o činnosti týmu Paula Mac Creadyho a ten se zabývá posledním úspěšným řešením „šlapacího letadla“ z období 80-tých let 20. století. Byl to „Bionic Bat“, který získal dvě Kremerovy ceny za nejrychlejší průlet trati 1,5km dlouhé.

Třetí článek je o tom, jaké se mohou vyskytovat síly působící za letu na letoun s pevným křídlem. Nejsou zde uvedeny všechny, aby nebylo znesnadněno porozumění jejich účinkům v důležitých letových režimech. Při navrhování létajících strojů je třeba vzít do úvahy ještě mnohé další.

Čtvrtý příspěvek přináší informace o aerodynamických charakteristikách jednoho modifikovaného Janovcova profilu o nemalé tloušťce, ale skvělých výkonech, který by se mohl hodit například pro návrh a stavbu štíhlejších nosných ploch dostatečné pevnosti.

V pátém článku podáváme instrukci leteckým modelářům k podpoře rozvoje jedné z kategorií středně velkých větroňů poháněných elektromotory. Za tím účelem byl vyvinut vhodný profil nosné plochy pro jeho „provozní“ Reynoldsova čísla. Výkony i vlastnosti jsou povzbudivé.

Poslední článek je převzat z inzerce US Army, která urgentně hledá piloty bezpilotních letounů pro svoje potřeby.

Tuto úvodní část magazínu doplňujeme několika fotografiemi z každoročního loňského, asi největšího, setkání milovníků letectví z amerického Oshkoshe, které jsme převzali z jednoho videa You Tube.

Jaroslav Lněnička
17. 1. 2010
e-magazín Akademie letectví :: © Jan Janovec, © Jaroslav Lněnička :: akademie@airspace.cz