Paul MacCready, legenda letectví (5. část)
Bionic Bat

Zpracováno s použitím fotografií Donalda Monroe (www.donaldmonroe.com)

Tato poslední zpráva je o tom jak si počínal zhruba před 25-ti až 30-ti lety Paul Mac Ready se svým týmem při dalším úspěšném pokusu o let lidskou silou, tentokrát v rychlostní soutěži na trati dlouhé 1 500m.

Cena byla vypsána skupinou Man Powered Aircraft Group při RAeS a byla dotována financemi Henryho Kremera. Měla být přiznána tomu kdo proletí trať v čase kratším než 3 minuty, při čemž bylo povoleno akumulovat určitou energii „lidské pohonné jednotky“ ještě před letem.

Tým Paula Mac Creadyho začal s pracemi na tomto úkole a v srpnu 1983 uskutečnil již první testovací lety na Minter Field, Shafter v Kalifornii.

Paulův nejstarší syn Parker získal jako první Kremerovu cenu vypsanou pro tuto soutěž, když dokázal proletět trať 1 500m rychlostí 20,6mph za 163s, v červenci 1984. A po něm, ještě vyšší rychlostí 23,5mph a v čase 143s, ji dobyl podruhé pro Aerovironment Bryan Allen, v prosinci téhož roku.

7 fotografií, které zveřejňujeme i s našimi krátkými glosami, pokrývají období prací a testů mezi srpnem 1983 a červnem 1984 a jsou vytvořeny fotografem Donaldem Monroem.

V dalším období se Mac Creadyův tým věnoval intenzivně pracem na bezpilotních prostředcích (UAV-Unmanned Aerial Vehicles) o nichž jsme psali již dříve. Po Solar Challengeru následoval Pathfinder, pak Pathfinder+, Centurion a Hélios. Nyní jsou to další UAV.

Chtěli jsme o nich přinést více informací, ale Aerovironment není příliš náchylný na jejich poskytování, i přes několikeré ponížené žádosti pro náš magazín. Takže tohle byl zatím poslední článek o tomto americkém úspěšném úsilí.

Sledujte proto jak se bude vyvíjet dále postup u SolarImpulse ve Švýcarsku, od nichž máme slíbeny aktualizované informace pro náš magazín.