Elektrovětroň

V minulém magazínu jsme prezentovali elektrovětroň o rozpětí 174cm, jehož nosná plocha byla zhotovena z pěnového jádra potaženého tenkou 0,5mm dýhou, několikrát lakována a broušena, s celkovou hmotností 630g.

Nosná plocha tohoto rozměrově i tvarově stejného stroje je také z polystyrenu, ale tentokrát potaženého tenkou kompozitovou skelnou vrstvou. Byl také použit motor o menší hmotnosti a celková hmotnost stroje nyní klesla na 510g. Po prvním letu, kdy pravá polovina křídla nevydržela přetížení vzniklé při ostřejší stoupavé zatáčce po předchozím rychlém letu, byl střed nosné plochy „vybaven“ lepeným dřevěným nosníkem a hmotnost stoupla na 530g. Nosník je zřetelný na obou fotografiích.

Snížení hmotnosti o cca 100g znamená pro takovýto model zvýšení stoupavosti o cca 2m/s, což je významné a může vyústit v rozdíl v dosahované výšce, po dobu jedné minuty chodu motoru, cca 100m. To se také vizuálně v podstatě prokázalo.

Vzepětí této nové nosné plochy má nyní tvar „W“, což usnadňuje létání ve větších vzdálenostech a výškách. Model má ovládány pouze ocasní plochy a motor. Oprava poškozeného křídla, vlivem zástavby nosníku, který tam před tím nebyl, znemožnila totiž instalaci serv pro ovládání křidélek. Za slabého větru je stroj ovladatelný celkem bez potíží. V turbulentním prostředí je však řiditelnost s absencí křidélek značně zhoršena. To ale zná každý jen trochu zkušenější pilot.

Pokud budou použity lehčí zdroje, klesne hmotnost snadno ke 480g. Část nosné plochy byla na spodní straně opatřena tmavě modrou barvou, což významně zlepšilo viditelnost modelu.