Tradiční oáza upoutaných modelů letadel
v Hradci Králové

Upoutané modely letadel tvoří jednu z nejstarších skupin těchto malých létajících strojů stavěných mladými i staršími stoupenci letectví, kteří se snaží pomocí svých výtvorů ovládnout alespoň část atmosféry Země.

Tyto stroje jsou řízeny dvěma nebo třemi tenkými lanky, jimiž jsou spojeny s rukou toho, kdo je ovládá ze středu letového kruhu. Délky lanek se nacházejí v rozmezí cca 12 až 20m. Střed modelu, který je na jednom jejich konci by se měl optimálně pohybovat skoro po polokouli, jejíž poloměr je dán délkou lanek a délkou paže modeláře model ovládajícího. Model se pohybuje v trojrozměrném, ale omezeném prostoru. Během letu je schopen vykonávat mnohé akrobatické figury a také měnit smysl letu – vlevo či vpravo. To jsou kategorie F2B a F2D.

Nebo jen létat proti směru hodinových ručiček(taková je dohoda v pravidlech) a snažit se překonat předepsanou délku trati v co nejkratším čase. To jsou kategorie F2A a F2C.

Kategorie F2A a F2B jsou „sólovými“ výstupy soutěžících. Kdežto při soubojích v kategorii F2C létají vždy dva soupeři proti sobě a v kategorii F2C jsou to obvykle modely tři, najednou v letovém kruhu.

V Hradci Králové bylo započato s budováním nezbytného zázemí pro takové modely již počátkem 60. let 20. století. Byl zřízen jeden oplocený kruh o poloměru cca 18m s asfaltovým povrchem. Během dalších několika let vznikl na bahnitém podkladu celý areál se třemi stálými kruhy. Bylo to díky obětavosti členů hradeckého Modelklubu a jeho velmi obětavým členům, z nichž největší zásluhu na tom měl Václav Buben, společně s Jiřím Fikejzem, Zdeňkem Řeháčkem, Karlem Koudelkou, Jaroslavem Šaflerem, Jaroslavem Kodytkem a dalšími. Všechno probíhalo trochu neorganizovaně v rámci „Akce Z“, což se později, vzhledem k restitučním nárokům původních majitelů, stalo dost obtížným.

V roce 1974 bylo na tomto dokončeném stadionu, doplněném nedalekou asfaltovou tréningovou plochou 100 x 50m, uspořádáno Mistrovství světa upoutaných modelů pro kategorie F2A, F2B a F2C. V roce 1992 se na tomto renovovaném stánku upoutaných modelů uskutečnilo další Mistrovství světa pro kategorie F2A, F2B, F2c a F2D. Za další tři roky pak Mistrovství Evropy pro tytéž kategorie.

V mezidobí, a až do dneška, zde bylo uspořádáno nejméně 25 mezinárodních soutěží, asi 30 přeborů republik dřívějších i dnešní, kolem 100 veřejných závodů a dvě Mistrovství spřátelených států dřívějšího sovětského bloku.

Taková je velmi stručná a kusá historie tohoto světově věhlasného stánku upoutaných modelů. A z něho přinášíme kratičkou reportáž o soutěži nejnovější, jíž se zúčastnili Němci, Poláci, Slováci i Češi v počtu kolem 40 ve dnech 8. a 9.5.2010. To jest ve dnech 65. výročí ukončení 2. světové války.

Přestože zájem o upoutané modely v celém světě opadl v souvislosti s nesmírným rozvojem mnoha možností, jež poskytují kategorie dálkově ovládaných modelů doplněné bouřlivě inovovanými doplňky a součástmi donedávna nepředstavitelnými, existuje ještě nemálo jejich stoupenců.

Bylo pro mě povzbuzující když jsem potkal v ty dny na stadionu legendy těchto kategorií, např. Miloše Obrovského, Jirku Gürtlera, Mariánu Jurkoviče, Jáno Škrabálka, Pavla Rajcharta, Jirku Doubu včetně funkcionářů Modelklubu i „šéfů“ Svazu modelářů ČR. Naše vzájemné hodnocení sešlostí věkem se naštěstí nikterak neodrazilo na průběhu soutěže.

Navíc počasí bylo po oba dny velmi příznivé: slabý vítr-slunečno-17°C, což bylo v příkrém rozporu s několika soutěžemi před více lety, kdy v hustých chumelenicích k sobě přimrzala řídící lanka, takže nemálo modelů proto havarovalo. Létalo se totiž obvykle v období pohyblivých křesťanských svátků-Velikonoc. A občas hustě chumelilo.

Počet soutěžících v kategorii F2A dosáhl čísla 6, v kategorii F2B celkem 16, v kategorii F4B 8 a v kategorii SUM 6 upoutaně létajících strojů. 16 rozhodčích a funkcionářů jim umožňovalo po oba dva dny soutěž absolvovat.

Přinášíme několik fotografií tohoto „svatostánku“ upoutaných modelů v Hradci Králové a jeho účastníků. Jsou tu také výsledky soutěže.