Editorial

Máme za sebou zimní slunovrat, který je pro nás, obyvatele severní polokoule, významný. Ti dole na jihu budou zase svítit trochu více než my. Je to skvělé, že to tak stále funguje, což se nedá říci o spoustě jiných okolností na Zemi, které naneštěstí mohou ovlivnit lidé.

V prvním článku připomínáme nové loňské úspěchy anglického UAV-Zephyr od společnosti QinetiQ. Je to stále super velký, nyní o polovinu větší a pomalý model, kterému musí pomoci do vzduchu několik pomocníků. Bez jejich pomoci se nelze obejít při startu, což zase není kdovíjaká výhoda. Jeho škodlivé odpory, protože má dost velkou štíhlost nosné plochy a je bez podvozku, jsou zřejmě malé a pomohly mu jistě k vyšším výkonům. To není kritika, jen jakýsi drobný posudek, protože dosažené výkony jsou úctyhodné.

V druhém článku rozepisujeme 2. část o tom jak by mohl vypadat létající stroj jakéhokoliv příznivce létání, pokud by se vložil do podrobnějšího průzkumu trhu nebo si dokonce chtěl postavit svůj vlastní.

Ve třetím článku je povídání o klopném momentu profilů zvaných“rovná deska“, který má zajímavé průběhy, jimiž lze ovlivnit letové vlastnosti strojů bez vodorovných ocasních ploch. Nevýhodou těchto „desek“ je, že nemají velkou tloušťku a jejich účinnosti nejsou zase až tak skvělé.

Ve čtvrtém článku jsou, aspoň podle nás, zajímavé informace z oboru proudění kolem povrchů a těles různých tvarů a také připomenutí možností u nastupujících nanotechnologií, využitelných zřejmě i v letectví.

A ještě si neodpustím neopomenutelné stanovisko člověka, který dokázal především svými skutky a ne nemravným chováním dosáhnout úspěchu v celém světě, jakožto hlasitou poznámku k současné situaci v tomto státě a i v Evropě.

Půjčil jsem si ji od legendárního Tomáše Bati ze Zlína. Bohužel někdo alespoň zčásti s ním porovnatelný tu zatím není.