Krátký report ze soutěže kluzáků F3B konané ve dnech 20. a21.8.2011 na hořickém letišti, kde jsem se byl podívat a prohodit několik vět se svými známými, kteří stále ještě nutí své stroje prohánět se vzduchem s cílem dosáhnout na stupně vítězů. Rád jsem je tam potkal a doufám, že jim to vydrží ještě dlouho.
Pro ty kdo mají jen malou představu o této kategorii modelů si dovolím rámcově vysvětlit, že se jedná o kluzáky jejichž posláním je absolvovat vždy tři úlohy po sobě, podle pokynů pořadatele. První úloha je let na čas s bodovanou přesností přistání. Druhá úloha předepisuje dosáhnout v limitovaném čase co nejdelší dolet prostřednictvím průletů 150 m dlouhé báze. A třetí úloha požaduje dosáhnout co nejkratšího času, to jest nejvyšší rychlosti letu, při průletu 150 m bází dvakrát tam a zpět.
Jsou to velmi obtížné podmínky vyžadující vedle nezbytného umu modelářů, kteří je ovládají ze Země, ještě používat přesně vyrobených a nádherných kompozitových strojů s abnormální aerodynamickou čistotou. Jsou to skvělé tvary hladkých nosných a ocasních ploch,ty jsou skoro vždy sdružené(motýlkové uspořádání), téměř nebo úplně bez výčnělků a nežádoucích štěrbin a „škvírek“ a průřezy a tvary trupů navržené tak, že z nich nelze již nic ubrat.
Letošní soutěže se zúčastnilo 28 soutěžících z celé ČR.
Organizace byla zvládnuta bravurně a mezi účastníky nebyla pozorována jakákoliv škodlivá nevraživost ve srovnání se sporty v nichž jde o značné peníze. Je to kultivovaná skupina nadšenců, jejichž počet se naštěstí nezmenšuje.
Přinášíme několik fotografií, které by mohly málo znalým soutěž přiblížit a budoucím generacím uchovat.

20.8.2011 © Jaroslav Lněnička