Včera v podvečer jsem dostal rozsáhlejší informaci ze Švýcar o Solar Impulse. Jak naši příznivci vědí, informovali jsme o jejich aktivitách již po několik předchozích let. Naposledy loni v létě po jejich úspěšném etapovém přeletu napříč USA jejich strojem na sluneční pohon „HB-SIA“. Ten byl vyvinut a sestrojen pro účely cesty kolem světa, jejíž trasa bude stanovena. Zřejmě na severní polokouli směrem od západu na východ.

Získané poznatky od SIA byly využity u druhého stroje s označením HB-SIB, jehož konstrukce začala vznikat v roce 2011. Jeho prostornější cockpit umožňuje pilotovi větší pohodlí během předpokládaného sedmidenního letu. Zároveň má tento stroj větší užitečnější zatížení a jeho elektrické okruhy umožní i lety v dešti. Rozsah rezerv zlepšuje spolehlivost funkcí.

9.4.2014 bude internetová prezentace na www.solarimpulse.com od 15,00h.

SolarImpulse 2 má 4 motory (stejně jako jeho předchůdce) o výkonech 13 kW, 17 000 solárních článků o tloušťkách 0,13 mm, vrtule o průměrech 4 m s 525 ot/min a výslednou účinností pohonů 94%, rozpětí 72 m, letovou hmotnost 2 300 kg a jeho pilotní prostor má objem 3,8 cum. Nosná plocha sestává, vedle speciálního hlavního nosníku, ze 140 uhlíkových žeber o roztečích 500 mm.  Bude představen veřejnosti do konce roku 2014.

Minimální rychlost letu ve výšce 0 m  má být 36 km/h a max. rychlost 90 km/h. V optimální letové hladině pak  57 km/h a 140 km/h.

A jaký byl ve stručnosti průběh snažení především B.Piccarda o dosažení současného stavu se pokusím popsat nyní:

r.1999 – B. Piccard ze slavné švýcarské rodiny průkopníků nevšedních výkonů (jeho dědeček dosáhl před 2. světovou válkou v balonu stratosféry, jeho otec pak zase nejhlubšího mořského dna v Mariánském příkopu po té samé válce) obletěl balonem kolem světa a při tom ho prý napadla tato skvělá myšlenka o SolarImpulse

r.2003 – tentýž člověk představuje svůj nápad v École Polytechnique v Lausanne. V té době se k němu připojuje i druhý nadšený a obětavý průkopník A. Borschberg

r.2004 – 2006 – jsou získáni sponzoři – Sempler, Altron a Solvey (protože jak známo peníze jsou vždy až na prvním místě)

r.2007 – 2009 – připojují se další silní hráči – Omega a Deutsche Bank. HB – SIA byl předveden veřejnosti

r.2010 – uskutečněn první letový test k ověření vlastností  a výkonů. 7.7. 2010 první í let v trvání 26h 10min 19sec a dosaženo výšky 9 235 m

r.2011 – připojuje se další partnet – Schindler. HB – SIA letí propagačně do Bruselu a Paříže

r.2012 – úspěšný let do Maroka s přistáním málo před půlnocí místního času. Swiss Re se stala oficiální pojišťovnou projektu

r.2013 – několikadenní přelet napříč USA od západu na východ, ze San Franciska do New Yorku

r.2014 – v dubnu se připojuje významná společnost ABB jako stěžejní partner

r.2015 – uskuteční se pokus obletět Zemi na její severní polokouli se 4 až 5 mezipřistáními.

Takhle to nějak bylo a my jsme vás o mnohém a včas informovali.

I když jsme pouze populárně naučný a neziskový internetový magazín, nedá nám a chceme našim čtenářům přiblížit, ač oficiální údaje nebyly dosud zveřejněné, oč se může  jednat pokud se týče například nároků na potřebné příkony stroje SIB. Předpokládejme, že má nosnou plochu kolem 100 m2 s obrovskou štíhlostí a celkový součinitel odporu letounu tedy může být cca  0,028. Pak při vodorovném letu za bezvětří bude nutný výkon pohonných jednotek při rychlosti 20 m/s ( 72 km/h) cca 14 kW. A při rychlosti letu 30 m/s (108 km/h) již ale cca 46 kW. A  to při účinnosti 100%. Rychlosti jsou míněny vůči okolnímu prostředí, nikoliv vůči Zemi,. Protože pokud bude jakýkoliv vítr bude to obtížnější a jinak.

To jsem ale trochu odbočili a nemíníme tím nijak posuzovat tento odvážný projekt, to nám nepřísluší a ani se k tomu necítíme být pomazáni.

Snad by si mohli povšimnout někteří naši nadšenci, snažící se uplatnit se svými nápady v aviatice, jak se dělá marketing. To jest co je třeba k získání peněz a vlivu ve společnosti.

Jakmile se dozvíme více o této celé úžasné záležitosti budeme naše příznivce o důležitých věcech informovat, jako dříve a celému projektu přejeme už nyní upřímně zdar.

8. 4. 2014 © Jaroslav Lněnička