Již jsme dlouho nedráždili, chci říci nepodněcovali, potenciální tvůrce létajících strojů k tomu, aby zkusili stvořit něco vlastního. Užitečného, senzačního, skvělého, ne příliš drahého, spolehlivého, rychlého, bezpečného atd. Což skoro sice ani není možné, ale proč to nezkusit?!
Protože nemožné věci zajišťujeme ihned a zázraky do tří dnů, tak je tu následující podnět, který představuje zatím nedokončený návrh profilu nosných ploch použitelný pro kluzáky i rychlé malé letouny. Není to žádný zázračný profil, protože ty jak známo zatím neexistují. Potřebuje ještě trochu „vyžehlit“. Vyznačuje se poměrně vysokým součinitelem vztlaku, ne příliš velkým odporem a především příznivým průběhem součinitele klopivého momentu, který pomáhá dosahovat nezáludných vlastností při vyrovnávání výkyvů nečekaných změn úhlů náběhu. Také umožňuje zmenšit VOP, což je výhodné kdykoliv.
Z náčrtu jsou patrné jeho tvary a dvě důležité geometrické charakteristiky. Pro kluzáky se nepředpokládá použití vztlakových klapek. Pro motorové stroje však alternativně ano, kvůli snížení minimální rychlosti letu..
Tři vybrané aerodynamické charakteristiky jsou v dalších dvou diagramech. A sice poláry, klouzavosti a klopivý moment pro rozsahy Re čísel od 1 000 000 do 2 500 000, které by mohly odpovídat letovým poměrům jednomístného kluzáku s malým rozpětím, dejme tomu 11 metrů.
A to je prozatím všechno.
V dalším článku bude stručný popis jednomístného kluzáku s tímto profilem.
1.5.2014 © Jaroslav Lněnička
Dobry den. Tak prečital som si všetkych 30 člankov v tejto sekcii aerodynamika a mechanika a je to
vcelku zaujmave čitanie. Ale kto by mi prosimvas vedel vysvetliť, čo to sakra su tie „polary“ a „polarne krivky“ a tiež to „Reynodlsovo čislo“ ? Nech sa snažim ako sa snažim na to prisť tak sa mi to žial nijako nedari. A tiež hoc sa aj stale pozeram na tie grafy s tymi polarnymi krivkami tak stale mi to nijako nedava zmyslel. Mno dobre. Tak dajme tomu, že to Reynoldsovo čislo by sme mohli nechať tak. Pochopil som z niektoreho članku, že zavisi od hlbky kridla a rychlosti letu, ale pre čo je pre nas tak dôležito toto čislo poznať? Alebo teda aky ma čo sa letovych vlastnosti tyka toto čislo vplyv? A tie polarne krivky tak to už je žial pre mňa uplna Španielska dedina. Tak ak by sa tu našiel nikto aj z rad čitatelov ktokolvek kto by mi to vedel aspoň trochu vysvetliť tak by som mu bol za to vcelku vďačny. Ešte k zaveru podotykam, že sa považujem za človeka vcelku zdatneho vo fyzike a tiež aj matematike. Preto sa nemôžem zdaviť dojmu, že nieže mne niečo unika, ale že s tym vykladom tych polarnych kriviek proste niečo nieje v poriadku
Peter S,
člověku vcelku zdatnému ve fyzice a matematice by mělo být srozumitelné to co je napsáno v našich článcích.
Přesto to zkusím velmi stručně následovně:
Poláry jsou aerodynamické charakteristiky profilů, křídel či letadel. V nich jsou údaje o součinitelích odporu, vztlaku a momentu, které jsou uváděny v závislostech na úhlech náběhu a při právě probíhajících poměrech při proudění a to udává Reynoldsovo číslo.
Pomocí nich se určují výkony a také vlastnosti, které lze očekávat.
J.L.
Vďaka za Vašu ochotu. Ale stale tomu aj tak nerozumiem. V tych grafoch kde su polary su uvedene dve veličiny a to sučinitel vztlaku a sučinitel odporu ako ste už spomenul. Graf, alebo krivka toho grafu teda znazorňuje vzajomne zavislosti tychto dvoch veličin, teda napriklad aka je odozva sučinitela odporu v zavislosti od zmeny sučinitela vztlaku. To mi ale nedava zmysel, pretože pokial viem, tak tak obe veličiny, teda či už sučinitel vztlaku, alebo sučinitel odporu su dane tvarom kridla a teda nechapem ako sa možu či už jedna, alebo druha meniť ak sa teda bavime stalo o jednom a tom istom kridle. Teda to znamena, že prave jedno kridlo by malo byť v tomto pripade charakterizovane prave jednym bodom v tomto grafe ktory by definoval u toho kridla prave jednu a presnu hodnotu sučinitela vztlaku, a plus ešte sučinitel odporu. To čo hovorite o tych udajov vztlaku, odporu uvedenych v zavislosti od uhlu nabehu tak tomu rozumiem ak sa jedna o ten graf ktori znazornuje tzv. „klouzavost“, teda kde je na jednej osi znazornena ona klouzavost, cize pomer vztlak deleno odpor a na druhej osi je znazorneny uhol nabehu kridla. To mi dava zmysel a tomuto grafu rozumiem, ze udava ako sa menia hodnoty vztlaku a odporu v zavislosti na uhlu nabehu kridla. Nechcem Vas otravovat tym aby ste mi musel vysvetlovat zakladne veci, ak sa teda jedna o zakladne veci v obore letectva, ale urcite by som sa velmi uspokojil aj s odkazom na to kde sa daju tieto veci nastudovat, kedze prave preto som sa tu pytal, lebo som doposial nikde inde na internete nič nenašiel. Ďakujem
Hochu,
nechci tady zavádět nějakou rozsáhlou polemiku o tom jak se mění aerodynamické charakteristiky v závislosti na úhlech náběhu a charakteru proudění (Reynoldsovo č.).
Při vyhledávání(počítání) charakteristika letounu nebo modelu letadla navazuje na poláru profilu polára křídla. A z ní je pak stanovena polára létajícího stroje. Jsou to tedy tři poláry na sebe navazující – profil, křídlo, letoun..
Každému bodu poláry (profilu, křídla, letounu) náleží vždy jedna poloha vůči letu-úhel náběhu. V tom máš pravdu.
Je vhodné si to ujasnit z nějaké literatury. není to zase tak složité.
Nechci tady propagovat knížky, které jsme o aerodynamice létajících strojů sestavili a vydali, kde je vše potřebné k pochopení toho uvedeno.
Můžeš se na jejich nabídku podívat v některých starších číslech Akademie letectví. Nijak Ti je ale nevnucuji.
J.Lněnička