Již jsme to před nějakým časem v tomto magazínu uváděli, ale přesto to připomenu poněkud jinak ještě jednou. Jedná se o převážně délkové dosud používané míry t.zv. imperiální (anglické respektive nyní americké) a pro širší gramotnost i některé míry jiné, pro život však důležité.

Tím chceme našim příznivcům nabídnout možnost zasahovat intelektuálně do všelikých společenských diskuzí a také si vytvořit představu v tom co  takovýto údaj znamená v metrických mírách.

Metrickou soustavou je míněna ta jejíž základem je 1 metr. Ten už  není definován přibližně jako desetimiliontá část kvadrantu zemského poledníku:

1 metr měl tedy v 18. století rozměr odvozený z rozměrů planety Země –

                             6378 x 2 x  3,14159 : 40 000 000 = 1,0019

nebo s uvažovaným sploštěním o 21 km na obou pólech (Země není koule a její skutečný tvar nese název geoid)

                                                                             je to 0,9986.

                                          Rozdíl pak činí 0,33%.

Tato nepřesnost je sice v tolerančních mezích technických výpočtů, což ale s postupujícím pokrokem ve vědě nestačilo a tak je

       dnes definován 1 metr jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu                                         za 1/299 792 458 sekundy.

                                     A to bylo v roce 1983.

Protože letectví přebíralo mnohé názvosloví z námořnictví, tak jsou dodnes užívány , i když to snad nebude dlouho trvat, pokud se příslušné mezinárodní instituce domluví, ještě některé pojmy z mořeplavectví.

A  je to třeba knot, česky uzel. Ten je jednotkou rychlosti a udává vzdálenost, kterou urazí pohybující se těleso za 1 sekundu. Ta je – 0,5144m.

Z toho vyplynula další délková míra a sice námořní míle (nautical mile).

Jedna definice říká, že těleso pohybující se rychlostí jednoho uzlu urazí za jednu hodinu vzdálenost jedné námořní míle.

Jiná definice zase praví, že jedna námořní míle odpovídá vzdálenosti na zemském poledníku vymezeném jednou obloukovou minutou.

V roce 1929 byla přijata hodnota udávající, že:

                          1 námořní míle (nauticala mile) = 1 852 m

Podívejte se na následující ilustrační obrázek.

Ale teď zpátky k uzlům.

Knot jakožto fyzikální rozměr  používal se, a to i dnes, k vyjádření rychlosti lodi nebo vodního proudu. K tomu byl používán nástroj zvaný log. Byla to šňůra opatřena  plováky. Ve vzdálenostech po 47 stopách a 3 palcích ( 14,4 metrů) byly na ní navázány uzly.

Počítaly se  uzly, který prošly rukama přiměřeně kvalifikovaného námořníka za 28 sekund. Tento počet v daném čase odpovídal rychlosti jedné námořní míle za hodinu.

Takže například prošlo-li rukama námořníka 125 uzlů za 28 sekund, pohybovala se loď rychlostí 125 : 28 = 4,46 námořní míle za hodinu. To je 1852 x 4,46 : 3600 = 2,29 m/s = 8,24 km/h.

V aviatice se často udává rychlost  stroje v ovzduší v uzlech. Takže setká-li se někdo například s následujícími symboly, jedná se o rychlosti pohybu letounů v uzlech:

KIAS – indikovaná vzdušná rychlost v uzlech (knots idicated airspeed)

KTAS – skutečná vzdušná rychlost v uzlech (knots true airspeed)

KCAS – kalibrovaná vzdušná rychlost v uzlech (knots calibrated airspeed)

KEAS – ekvivalentní vzdušná rychlost v uzlech (knots equivalent airspeed).

Pro popis rychlosti větru se rovněž využívají uzly.

Rychlosti větru kolem 20 knots a více již však mnohým malým letounům způsobují potíže, zejména potýkají-li se s ním v přízemní turbulenci. Speciální kluzáky na vhodných svazích však tyto rychlosti vítají, protože jim umožňují setrvat dlouho ve vzduchu, i desítky hodin ( to byl známý německý a oficiálně neuznaný let v trvání pře 50 hodin na pobřeží Baltického moře ve 40. letech minulého století) nebo letět podél dlouhých pohoří na obrovské vzdálenosti (vzpomeňte například již zesnulého Paula Mc Creadyho a jeho rekordní let přes 1 000 km před mnoha desetiletími podél Skalistých hor v USA).

Jestliže však má být uvedena výška letu nebo dostup či něco jiného ve vztahu k zemskému povrchu, tak se často používají stopy- feets : 

1 stopa je 0,3048 metru…..12 anglických palců

1 palec je 0,0254 metru

1 yard jsou 3 stopy a tedy 0,9144 metru

1 anglická míle je 1 760 yardů a tedy 1 609,34 metrů.

1 americká námořní míle je 1 855 metrů ; 1 německá a francouzská míle je 1 852 metrů ; 1 ruská míle = 7 verst = 7 467,6 metrů.

Jestliže se ale jedná o hmotnosti pak jsou to například :

1 anglická unce je 28,35 gramů = 0,02835 kilogramu

1 anglická libra je 16 uncí a to je 0,4536 kilogramu.

V kilogramech (někdy i  v gramech) se udává hmotnost, ale jedná-li se o sílu  jsou to nás vždy Newtony.

                                             1 kilogram je 9,81 Newtonů.

A pro úplné vítězství v intelektuálních debatách přidávám ještě tyto jednotky:

1 čtverečná stopa (square foot)              0,093 m²

1 čtverečný palec (square inch)              6,45 cm²

1 akr (acre)                                             4 047 m².

1 krychlová stopa (cubic foot)              0,0283 m³

1 krychlový palec (cubic inch)               16,39 cm³

1 pinta (pint)                                        0,57 litru

1 galon                                                   4,55 litru

1 barel                                                    159 litrů.

3. 10. 2014 © Jaroslav Lněnička