Na přehlídkové pódium elegance profilů spojené s jejich užitnou hodnotou přicházejí další dva adepti profilů pevných nosných ploch létajících strojů, které již mohou být použity jak v „malém letectví“ (leteckém modelářství) tak i v jeho dospělé formě.

První z nich je představen v dalších obrázcích.

Nosná plocha s takovým profilem může nebo nemusí být vybavena klapkami či sloty pro ovlivnění vlastností při větších změnách úhlů náběhu.

Přiměřeně vyvinuté proudění s dobrými výkony i spolehlivými letovými vlastnostmi zřejmě nastane již u středně velkých a zejména větších modelů letadel. O tom podávají důkaz dále uvedené poláry.

Stejně tak se lze domnívat, že tento profil by mohl být vhodný pro jednomístné ULL či dvoumístné dvouplošníky.

Následující obrázek napovídá jak by mohl vypadat design jejich nosných ploch, která je možné vybavit krátkou přední D-skříní či tenkým a lehkým celoplošným tuhým potahem. Je to jen návrh a návštěvníkům  přehlídky může být doporučen i design jiný.

A následuje další je trochu urostlejší a pozměněnými výkony i vlastnostmi se vyznačující adept, protože účastníci se startovními čísly 5 a 6 se zatím nedostavili.

Sledujte přesto několik dalších skic a diagramů.

Snad by mohla být vhodná následující moje poznámka.

Všechny dosud předvedené profily mohou být po konečném vyhodnocení „vyžehleny a kosmeticky upraveny“, aby obstály i na jiných pódiích a ve větší konkurenci.

Maximálně dosažitelné součinitele vztlaku i minimální součinitele odporu zjištěné z polár tohoto profilu napovídají, že se jedná o výkonný aviatický nástroj pro širší použití.

Další dva náčrty zase přinášejí návrhy uspořádání nosníků, potahů i odlehčení žeber nějaké nosné plochy. Její alternativa s aerodynamickým zkroucením, to je ten případ se souměrným profilem na jejím okraji, může být využit u rychlejších strojů.

Na dalších třech polárních diagramech je porovnání obou zde prezentovaných profilů a to pro dva režimy letů dospělých letounů. Všimněte si, pokud to uznáte za vhodné, že jsou ta srovnání poněkud odlišná jak pro jednotlivé profily, tak i pro různá Re čísla. Což není nijak překvapivé.

Zajímavé je ale porovnání velikostí a průběhu součinitelů klopivého momentu. PP 7 je pro zvládání situací podélné stability ve výhodě oproti PP4 A4-Mod, zejména v oboru pravděpodobně nejvyužívanějšího rozsahu úhlů náběhu, což by mělo být pro osádku v případech správných poloh těžišť i seřízení křídel a VOP, uklidňující. Ne však uspávající.

Některá předběžná hodnocení publika by se mohla již začít utvářet.

Ale ještě zdaleka není konec „módní“ přehlídky.

4. 8. 2015 © Jaroslav Lněnička