O tom, že je letecké modelářství podhoubím veškeré aviatiky jsem se zmiňoval již vícekrát na různých místech.

V posledních několika desetiletích vnesly do sféry překrývající se s leteckým modelářstvím hodně změn zejména UAV a UAS. Z nich mnohé jsou již účinně využívány armádami  různých států a také ke komerčním účelům. Uvažuje se i o využití pro doručování vybraných poštovních nebo jiných zásilek. Hodně prostoru zabírají zde multikoptéry, které se stávají oblíbenými nástroji seberealizací desetitisíců obyvatel Země. A jejich počet stále narůstá.

To všechno a ještě mnohé další okolnosti vyvolaly zvýšenou aktivitu mezinárodních l

 

eteckých institucí zodpovědných například za bezpečnost letových prostorů a podobně. Což je v podstatě správné.

 

Stranou  nezůstal ani náš ÚCL, který zahrnul do svých iniciativ i letecké modelářství. To by se mohlo  zdát  nejen mnohým leteckým modelářům, ale i výrobcům modelů letadel, poněkud přehnaným úsilím. To co o leteckém modelářství snad vím a znám však potvrzuje, že  je to nesporně logický zájem zodpovědných institucí.

Pro ty, kdo nemají o leteckém modelářství dostatečné informace je vhodné například připomenout, že :-některé skupiny modelů jsou schopny dosahovat rychlostí nad 850 km/h,

-jiné zase, a to již dost dlouho, výšek více než 5 km,

-letové hmotnosti některých dálkově ovládaných modelů letadel přesahují                                     snadno  50 i více desítek kilogramů,

-rozpětí radiem řízených kluzáků jsou nezřídka kolem 10 – 11 metrů,

-někteří zvlášť iniciativní tvůrci zhotovují modely letadel v měřítku 1:1 !!!??

 

Vybavení modelů letadel je již téměř srovnatelné s některými středně velkými skutečnými letadly. A jejich pořizovací ceny přesahují statisíce korun.

Teď chci připomenout, že v minulé týdnu byl odsouhlasen v českém zákonodárném shromáždění zákon definující letecký model podle jeho hmotnosti, která nesmí přesáhnout 25 kg.

Je to málo -je to moc?!?!

O tom nechci vést pražádnou polemiku, protože mně to jednak nepřísluší a jednak jsou mnohé moje názory odlišné od jiných příznivců modelů letadel. A tak bychom se třeba neshodli, protože v několika posledních letech, ale nejen v nich, je převážně mým zájmem  jiná skupina létajících strojů

Letecké modelářství má nesporně svoje úžasné kouzlo, když si kdokoliv může sestavit nebo koupit svůj vlastní model a snažit se ho udržet ve vzduchu co nejlépe. Tím myslím- co nejdéle, co nejvýše, co nejrychleji a dosahovat elegantních akrobatických i jiných obratů  a nakonec s ním v původním stavu přistát.

To každý, koho to zaujme, nedokáže. A i proto je frekvence výměny adeptů tohoto lidského snažení, nazývaného nesprávně hračičkařením, tak rozsáhlá. Pokud se podaří uvést do života nějaký menší kolektiv zejména mladších zájemců, pak v něm zbude po určité době nejvýše 10% původních adeptů. Z nich pak asi polovina vytrvá po delší dobu. Tak to probíhá například v zájmových kroužcích leteckého modelářství přibližně 70 let. Sám jsem si to, ke svému zklamání, mohl ověřit několikrát.

Teď je doba pro to ještě méně příznivá, protože trh je zavalen hlavně dálkově ovládanými modely letadel, včetně jejich rozsáhlého příslušenství. Takže stačí disponovat nezbytnou finanční částkou a létající stroj, menších či trochu větších rozměrů, je k dispozici pro poletování na loukách, svazích, letištích, vodních nádržích, na sněhu atd.

Asi to tak má být, protože podobné situace kopírují vývoj každé lidské společnosti.

Tak proč o tom v našem magazínu píši?

Naznačím to velice stručně – proč je tak málo odvážlivců, kteří ať již se zkušenostmi nebo i bez nich nestaví místo mamutích modelů letadel například ULL – ultra lehká letadla?!?!?!

To jest skutečná menší jedno či dvoumístná letadla pro poletování v nižších výškách zemské atmosféry.

Kdo to ví nechť, prosím, odpoví. Já to nevím.

Náklady například na jejich pořízení nejsou mnohdy podstatně větší než u gigantických modelů letadel. A pracovní úsilí je také srovnatelné. Podobně i délka stavby.

Možná, že na to ani neexistuje správná odpověď. A možná ani takové otázky nemají být kladeny.

Nechme tedy stranou nemístné otázky a uveďme několik informací o tom jaká ULL by podle svých představ   mohli mnozí letečtí nadšenci postavit sami nebo si je postavit za úplatu nechali.

Zůstaňme  u jednomístných i dvoumístných ULL, protože mnohé přítelkyně aviatických nadšenců chtějí být pasažéry, bez pohonu či s ním.

Nebudu to dále rozvádět, protože by si to vyžádalo přinejmenším jeden celodenní seminář a tak přikládám několik skic a diagramů z nichž si i kdo nechce dokáže stvořit jakousi představu o tom co by mohlo být.

Podrobnější a zasvěcenější informace mohou zájemci získat například v KLUBu A, o němž se tady občas zmiňujeme.

            

 

A to by snad mohlo stačit, i když je toho k dispozici mnohem více.

Stavte a kupujte modely letadel dál, ale porozhlédněte se zda by nemohlo být zajímavější postavit svůj vlastní létající stroj velikosti ULL.

 

21. 5. 2017 © Jaroslav Lněnička