Protože jsme populárně naučný magazín, jakkoliv s tím nemusí být všichni naši návštěvníci spokojeni, přikládáme takovouto pozdně letní informaci související s tím jak možno příkladně postupovat, když bychom se odhodlali alespoň kuse posoudit jaké výkony bychom mohli očekávat od létajícího stroje, ať již vlastními prostředky zhotoveného či zakoupeného.

Pro odlehčení mysli uvádím několik obrázků z toho co by bylo posuzovat a vybavit se tak dost věrohodnými informacemi pro takový posudek.

Zde je načrtnut jakýsi itinerář nebo něco jako algoritmus toho myšlenkového postupu. Určitý rozsah a přiměřenou hloubku potřebných informací z věrohodných pramenů je však třeba použít. Na to nejsou jednoduché a stručné všeobjímající odpovědi po jakých by případní zájemci toužili a dokonce je nekompromisně vyžadovali, aniž by proto něco udělali. Takové diskuze je možné nezřídka na některých serverech zaznamenat. To však ke zdárnému konci obvykle nevede.

Takže tady ten velmi stručný průvodce je. Je to jen jedna z možných alternativ a určitě by bylo možno nalézt nějakou jinou a snad i lepší.

A aby toho nebylo dost připojuji jiný konkrétní náčrt související s tím jak velká a tím pádem i mohutná by měla nebo mohla být vodorovná ocasní plocha létajícího stroje s pevným křídlem.

Odzkoušel jsem to sice jen na dvou malých neřízených modelech, ale výsledky byly prokazatelné. Aniž bych z toho chtěl dělat jakési diskuzní fórum chtěl bych naznačit, že velikost VOP může změnit výkony létajícího stroje znatelně.

V obou případech se zlepšily klouzavosti i letové vlastnosti. A to v tolerančním poli 2 – 6 %. To je i není zanedbatelné.