Nastává konec permanentní letové sezóny a poletovat se bude již méně, ale nepřestane se. Bude sice větší zima, to ale mnohé stoupenece letectví neodradí. Nebudou to mít sice tak drsné jako jsme to mívali my v letech 1950 a 1951. Za teploty -2° C a mírného větru nám plandaly nohavice, mrzly prsty na kniplu Glajtra (SG 38), slzely oči a teklo z nosu.

Nebyla tam zpočátku gondola. Ta nám to usnadnila trochu později a výrazně posunula výkony kluzáku. Však jsme taky zpočátku přistávali při stejném rozpočtu mnohem dále od startu, což se instruktorům nelíbilo, protože mrzli  s námi. Zima byla i v Granichu II.  Výcvik však neustal.

Letečtí modeláři pořádali soutěže i na sněhu hlubokém 25 cm a za teploty -15° C. Sjíždělo se jich tenkrát z Čech a Moravy častokrát více než sto na jednu soutěž kluzáků F1A. Modely poháněné gumou nebo tehdejšími spalovacími motory soutěže neměly, protože jejich pohonné jednotky v mrazech moc nefungovaly. Guma byla vzácná a „detoňáky“ odmítaly startovat po dlouhé minuty snažení jejich majitelů. Motorů se žhavící svíčkou bylo poskrovnu, pokud vůbec již byly u nás k dispozici.

Dnes je to trochu jinak.  Skutečných letounů je dostatek, mnohé opět v soukromém vlastnictví jako do roku 1949 a modelů letadel ještě mnohokrát více. A to je asi dobře.

Takže je tu  další číslo našeho magazínu v němž jste již našli a nyní ještě najdete tyto články:

Neodpustili jsme si zase jednu populárně naučnou informaci o neviditelných pojmech, jimž jsou pro provoz a bytí létajících strojů jejich – neutrální body (aerodynamické středy) a těžiště. Pokusili jsme se jejich existenci a působení popsat trochu jinak než tomu bývá v jiných pramenech. Uvedené okolnosti je možné vztáhnout ke skutečným letounům i jejich modelům.

Pak tu najdete článek o tom jak za našeho přispění vznikaly v současnosti velmi úspěšné bezmotorové i motorové modely  kluzáků pocházející z jedné dílny výrobce ve Valašském Meziříčí. Jejich výrobní proces je poněkud odlišný od klasické stavby kombinováním dřev a laminátu a také od kompozitových technologií. Nachází se někde mezi nimi. Výkony a letovými vlastnostmi však není příliš vzdálen od drahých kompozitů.

Přinesli jsme také útržkovité informace o výstavě UAV v Moskvě, kde byly zřejmě k vidění modely letadel u nás zatím speciálně nevyráběné. Potenciálních zákazníků tu zatím asi mnoho není, ač by zázemí pro jejich výrobu   bylo u nás dostatečné.

A pak jsme ještě rádi přinesli report o úspěšné nové české vzduchoplavbě montgolfiéry s dvoučlennou posádkou.

1. 11. 2011 © Jaroslav Lněnička