Je dva dny před koncem roku, oblačnost  „10/8“ v několika málo stovkách metrů, teplota 3°C, tlak 1030hPa, téměř bezvětří, vlhkost 95% a to všechno dohromady vytváří inverzi a pochmurnou náladu, kterou je vhodné rozčeřit něčím s létáním spojeným. Co by to například  mohlo být?! Ledacos. A proto přinášíme další malý podnět k zamyšlení nad tím, co by třeba mohlo souviset s experimentálními letouny pro více leteckých nadšenců, kteří nechtějí jen létat, ale také se to pokoušet postavit.

Je tu, na následujícím obrázku, schema dvoumístného experimentálního letounu se sedadly za sebou, s rozpětím kolem 10m a motorem o výkonu 80HP=59kW.

Nepočítá se ani s klapkami a ani se vzpěrami. To by všechno měl umožnit profil, jehož tvar je zachycen na následujícím obrázku.

Jeho aerodynamické charakteristiky také umožňují, vzhledem k velmi malému klopivému momentu, použít nepříliš velkou VOP.

Trup je koncipován velmi prostorně se šířkou kolem 640mm a nosnou plochou převážně obdélníkového půdorysu pro usnadnění stavby. Okraje jsou zaobleny pro zlepšení aerodynamické účinnosti. Hlavní podvozek je nízký, takže je možné uvažovat s trochu sníženým škodlivým odporem, aniž by bylo nutno ho vybavovat aerodynamickými kryty. Není to však podmínka nutná, pouze to usnadňuje celou stavbu a asi i provoz ve vyšší trávě. Součinitel škodlivého odporu byl pro spočítání očekávaných výkonů zvolen v hodnotě 0,02.

Geometrické a výkonové charakteristiky jsou následující:

rozpětí                                        cca 10m

hmotnost                                        500kg

nosná plocha                             cca 11,4m²

max. klouzavost                               16

min. klesavost                                 1,65m/s

max. rychlost                                 230km/h

stoupavost                                       5m/s

dolet                                              1000km.

Na předchozích náčrtech jsou zachyceny dvě varianty nosné plochy. Jedna uvažuje s případnou kompozitovou konstrukcí a druhá se stavbou pomocí žeber,  nosníků s využitím tuhého potahu přední části ( „D“ skříň). Potah je v druhém případě plátěný nebo z jiné obdobné tkaniny či folie.

No a pro ty, kdo by chtěli porovnat navrhovaný profil s jinými, jim trochu více známými, jsou zde tři diagramy s polárami, klouzavostmi, součiniteli klopivých momentů a klesavostmi pro Re = 1 000 000. Hodnota tohoto bezrozměrného důležitého kriteria nosné plochy by se v tomto případě měla pohybovat v rozmezí 1,7 až 5 mil.

Účinnost vrtule a případného převodu byla uvažována v hodnotě 0,79 a průměr vrtule mezi 1500 a 1650mm.

Poloha těžiště pak asi v 33% střední aerodynamické tětivy nosné plochy.

29. 12. 2011 © Jaroslav Lněnička