Již jsme nějakou dobu nepřinesli podnět k případné stavbě létajícího stroje klouzajícího atmosférou Země jen pomocí vlastní tíhy nebo vzestupných proudů trochu více ohřátého vzduchu než kousek dál nebo na kopci vhodného sklonu situovaného napříč větru. Tak se to teď pokusíme napravit, protože věříme v existenci takových, i když mnohdy jen virtuálních přání, u více stoupenců letectví.

Je to koncepce jednomístného kluzáku s nosnou plochou umístěnou na malém baldachýnu a s otevřeným pilotním prostorem, kde je horní část pilotova těla chráněna zčásti proti dynamickým účinkům přicházejícího vzduchu.

Nosná plocha je navržena svým tvarem tak, aby nekazila rozložení vztlaku podél rozpětí, které by mohlo u jednoduššího tvaru( například pouhém lichoběžníku) nevhodně zasahovat do oblasti křidélek a při vyšších úhlech náběhu zhoršovalo jejich funkci.

Na to navazují použité profily nosné plochy, jejichž tvary, tloušťky i prohnutí vytvářejí příznivé podmínky pro dosahování nejlepších výkonů v klouzání i klesání, v dostatečně širokém rozmezí úhlů náběhu. Při tom vykazují nemalé aerodynamické účinnosti i při použitém rozpětí a štíhlosti. Zároveň je jejich použitím, zejména vzhledem k daným tloušťkám, dosaženo dostatečné pevnosti i tuhosti křídla. S geometrickým zkroucením není uvažováno, ale není ani zásadně popíráno, dejme tomu od nuly do -1,5° plynule na vnějších lichoběžníkových částech.   Výkonové charakteristiky se tím maličko zhorší, ale letové vlastnosti by v takovém případě mohly nabýt pro pilota příjemnějších hodnot.

Základní tvary a rozměry, včetně schematu rychlostní poláry a uvedením některých  charakteristik jsou v následujícím obrázku.

V dalším obrázku jsou tvary obou, pro nosnou plochu, navržených profilů u nichž bylo simulováno určité nedodržení přesnosti původních tvarů, k němuž by mohlo při neprofesionální stavbě bez použití mnoha přípravků dojít. Výkonové charakteristiky byly podle toho příslušně upraveny směrem k horším hodnotám, jež jsou uvedeny v dalším textu.

Stavba nosné plochy bývá komplikovanější než stavba částí ostatních. Technologii a materiály proto neurčujeme, pouze připomínáme, že její potah by měl být tuhý. Pravděpodobně by mohlo být využito odlehčených výřezů z vhodných pěnových hmot( měrná hmotnost cca 40 kg/cum) opatřených předním, hlavním a zadním nosníkem a tuhým, například kompozitovým, potahem tloušťky kolem 0,8mm na celé ploše, kromě křidélek. Křídlo by mohlo být zhotoveno vcelku, tím by bylo pevnější i lehčí. Nebo ze tří částí spojených uhlíkovými spojkami. To by zase bylo snadněji transportovatelné i skladné.

Trup by mohl být pravoúhelníkového průřezu, se zaoblenými dolními částmi, příhradové konstrukce s tuhým potahem. Přední část trupu je opatřena odnímatelným krytem pilotního prostoru.

Ocasní plochy pak mohou mít nepohyblivé části z dřevěných nosníků a žeber s tuhým potahem a části pohyblivé s potahem třeba plátěným. VOP(stabilizátor) je ze dvou částí.

Nosná plocha může být vybavena výsuvnými nebo odštěpnými(spoilery) aerodynamickými brzdami nebo klapkou v části střední schopnou sklopení o cca 75º dolů. Tím ovšem dojde ke zvětšenému namáhání křídla a řízení se poněkud zkomplikuje, protože se výrazně změní klopivý moment stroje. 

Profily ocasních ploch  jsou souměrné s maximálními tloušťkami v rozmezí 8,5 až 10%.

Pokud se týče technologie stavby a použitých materiálů bylo by vhodné poučit se například u některých skupin leteckých modelářů, jejich výtvory(bývají to makety) mají rozpětí kolem 10 metrů a hmotnost(bez pilota) kolem 30 kg. Jsou velmi úspěšné při létání na vhodných svazích kopců i hor.

Přístroje, řízení, závěsy, kování a podobně bychom doporučovali nakoupit u profesionálních výrobců.

Celková prázdná hmotnost by nemusela přesáhnout 150kg, alespoň ne nijak výrazně. Průměrná hmotnost pilota pak asi 80kg. Takže výsledná letová hmotnost v rozmezí 230 až 245kg.

Jaké by asi mohly být výkony:

varianta bez klapek- max. klouzavost 20 až 21 při rychlosti letu 80 až 85km/h ; minim. klesavost ≤ 1m/s při rychlosti 60km/h a minimální rychlost letu 56km/h

1.varianta s klapkami +10° – max. klouzavost 21,5 při rychlosti letu 70km/h ; minim. klesavost ≤0,9m/s při 55km/h a minimální rychlost 49km/h

2.varianta s klapkami -10° – max. klouzavost 20,5 při 70km/h ; minim. klesavost ≤1m/s při 62km/h a minimální rychlost 62km/h.

19.08.2012 © Jaroslav Lněnička