Ve Spojených státech je vypsána soutěž s názvem „GREEN FLIGHT CHALLENGE“, která se uskuteční od 25.9.20011 do 3.10.2011. Na startovní listině bylo 11 přihlášených. Mezi nimi i český stroj firmy Phoenix.

V této soutěži je úkolem proletět trať 200 mil( 320 km) za méně než 2 hodiny. Vítěž obrží odměnu 1,3 mil USD, druhý v pořadí 80 000USD, třetí 60 000USD a čtvrtý 40000 USD. Hodnotí se příspěvek s řešením využívajícím bezodpadové pohonné prostředky nebo ty, které využívají Bio-Fuel. V kategorii Bio-Fuel je podmínkou dosažení rychlosti kolem 130 km/h. Pro takovéhoto úspěšného účastníka je vypsána odměna 150 000USD. Jak si jistě někteří naši čtenáři pamatují je to určitá obdoba Berblingerovy soutěže, jež letos proběhla na AERO 2011 ve Friedrichshafenu.

Přinášíme tři fotografie strojů, které aspirují na )úspěšná umístění v soutěži GFC. Prvním je americká „Elektra One“ (již jsme se o ni také zmiňovali v některém z předchozích magazínu AL. Hmotnost prázdného stroje o rozpětí 8,7m je 100kg, hmotnost baterií 100kg a počítá se s pilotem o celkové hnmotnosti také 100kg.

Druhým je slovinský dvoutrupový 4 místný „Pipistrel“ s motorem o výkonu 150KW.

Třetím je pak německý „Genius“ s rozpětím 17m, s motorem o výkonu 60KW a 56KWh baterií, který již dosáhl rychlosti 160km/h.

A pro tuto soutěž byl navržen a postaven i jeden český stroj firmou „Phoenix“ o němž máme pouze následující údaje : motor 30KW (příkony 150V a 200A) s účinností větší než asi 91% s otáčkami kolem 4 000 1/min. Je na dalším obrázku.Jeho historie započala koncem roku 2007, když jsme s Honzou Janovcem maličko pobídli Jaroslava Macha k přemýšlení o realizaci kluzáku s elektropohonem a předali mu naše skromné návrhy na řešení.

Pak do toho ještě vstoupili další účastníci, kteří poskytli finanční prostředky. Dále konstruktéři elektromotoru a čínské baterie a regulátory. A začala namáhavá a dobrodružná cesta stavby takového stroje s vícerými potížemi, které ale celý tým překonal a počátkem roku 2011 měl stroj připraven k nezbytným zkouškám. Ty proběhly ve dvou etapách, vždy na královehradeckém letišti. Z prvního testu je předchozí fotografie a u druhého jsem měl možnost být.

Kluzák stál v rohu jednoho hangáru bez vnějších nástavců křídla trochu jako opuštěné ptáče.

Pak dorazila početná skupina těch co s ním měli hodně společného, včetně pilota pro zkušební let a začala kompletace stroje. K tomu je obrazový report v následujících obrázcích.

Jak to bylo toho dne, kdy probíhaly druhé testy stroje jsem zapsal o den později, stručně takto:
Je 20.7.2011 a začíná pršet, takže původně na dnešek plánované zkoušky nového stroje s 30 KW elektromotorem byly prozíravě přesunuty na včerejšek a to opět na letiště v Hradci Králové.

Teplota kolem 23 stupňů Celsia, vítr asi 3 m/s z JV a později z V, dvouvrstvá oblačnost asi 6/8.

Team větší než 10 iniciativních nadšenců, včetně těch co do toho vložili nemalé peníze a za přítomnosti několika čumilů, já byl jeden z nich, započalo s přípravami na dva testy asi v 16,15h – vytažení z hangáru, připevnění dvou vnějších nástavců křídla , takže nyní se jednalo o 15 m rozpětí, instalace dvou sad baterií a jejich propojení, instruktáž pilota, odtažení do vzdálenosti 2,5 km na start (proti větru), čekání na povolení ke startu ( min. 35 minut), zaujmutí místa pilota a 200 m posun na hlavní runway a pak první start.

Po cca 18 minutovém úspěšném motorovém letu za velmi malého přispění termiky stroj přistál. Průběh letu si netroufám komentovat, ač jsem ho pečlivě sledoval a neobvyklým zvukům přicházejícím zhůry naslouchal. Nemohu komentovat ani dosažené výsledky, protože jsem je neznal. Potom následovala výměna sady baterií, mezitím částečné zhodnocení průběhu 1. letu, 15 minutové čekání na další povolení ke startu a asi v 19,15h druhý start. Tentokrát byl let kratší a slunce se chýlilo k západu. Termika zcela nevýrazná. Přistání a uložení stroje v hangáru.

Takto skončila druhá etapa testů stroje „Phoenix“ se sadou baterií postačující pouze pro jednočlennou posádku. Dostatečně výkonné baterie byly stále ještě několik tisíc kilometrů od Hradce Králové a do zahájení soutěže už tak blízko. Nakonec se bohužel nepodařilo sladit harmonizaci dodaných baterií s pohonnou jednotkou a dodatečně vyvolanými náklady, takže navíc na pozadí časové tísně(doprava přes Atlantik měla být cca 3 týdny) byla účast v soutěži odvolána.

Byla škoda, že se nepodařilo poměřit výkony a vlastnosti s jinými účastníky. Iniciativa týmu a společnosti však zřejmě nekončí i přes nemalé celkové výdaje na vývoj, stavbu a testování. Je to přesto v ČR výjimečná událost, když si uvědomíme, že to je první úspěšný dvoumístný kluzák poháněný elektromotorem a bateriemi. Pokusy konané jinými před ním nebyly tak úspěšné. A my se nepatrně naparujeme, že jsme byli mezi těmi kdo tuto činnost iniciovali před 4 lety. My, s J. Janovcem, jsme do toho žádné finanční ani materiální prostředky nevložili, pouze náš nápad a jeho první konkrétní obrysy (tvary a velikosti) přibližující možné výkony. Ty byly pak v průběhu řešení samozřejmě několikrát pozměněny.

1. 9. 2011 © Jaroslav Lněnička