Mistrovství Evropy upotaných modelů v Częstochowe, průběh, současnost a budoucnost upoutaných modelů a připravované regulace leteckého modelářství v ČR. Rozhovor s P. Mackem.

1. Częstochowa je mezi U-modeláři známý pojem. Sám jsem tam byl v roce 1980 a v roce 1991 jako Circle Marshall u F2C na  MS a ME. Jaká je současnost a budoucnost tohoto areálu?

Pro mě osobně byla Częstochowa až do roku 2009 jen puntíkem na mapě, ze kterého k nám do Hradce Králové pravidelně přijelo na soutěž Světového poháru pár modelářů. Pro mě nejznámější osobu spojenou s tímto městem byl tehdy Andrzej Rachwał, který byl pravidelně členem mezinárodní Jury. Teprve jeho smrt začátkem roku 2009 pro mě znamenala změnu ve vnímání pojmu Częstochowa.

V průběhu července se mi totiž ozval pro mě neznámý Marek Dominiak, zda mě může Aeroklub Częstochowski oslovit a požádat mě o organizační účast na jimi pořádané soutěži Světového poháru a Mistrovství Polska. Samozřejmě že jsem takovouto nabídku přijal a poprvé v životě zhmotnil představu o tamním modelářském stadionu, který jsem do té doby znal jen z vyprávění a fotografií.

Częstochowský modelářský stadion byl v tu dobu dost v zanedbaném stavu. Asfaltové povrchy vykazovaly značné poškození způsobené zejména jejich stářím. Ochranné sítě byly rezavé a občas potrhané. Vlastní organizace soutěže bez duchovního vůdce Andrzeje Rachwała pokulhávala. I přesto se nakonec podařilo soutěž úspěšně odlétat. Pro tehdejší nově sestavený tým pořadatelů pod vedením Michała Braszczynského to byla nejspíš neocenitelná zkušenost, kterou se rozhodnuli zúročit tak odvážným projektem, jako bylo uspořádání letošního Mistrovství Evropy pro Upoutané modely letadel.

Díky tomuto mistrovství se jim podařilo areál pro upoutané modely v Częstochowe nejen nadále zachovat, ale i z velké části obnovit. Očekávám, že bude nadále využíván minimálně k pořádání pravidelných soutěží Světového poháru a nedivil bych se, kdybychom se na tomto místě dočkali v relativně krátké době nějaké další velké soutěže, třeba i Mistrovství Světa.

2. Jak to je dnes se stoupenci U-modelů u nás a ve světě?

Ačkoliv se tak před deseti lety zdálo, že upoutaným modelům již odzvonilo, tak jejich popularita poslední dobou nejenže neupadá, ale postupně i narůstá. Přeci jen je to jediný způsob létání s modelem letadla, kdy je s ním jeho pilot v přímém fyzickém kontaktu a vnímá jeho chování svojí rukou a někdy i celým tělem.

Je hodně příkladů, kdy se modelář po svém RC období navrátil k upoutaným modelům a najdou se i takové příklady, kdy se modelář dostal poprvé k upoutaným modelům až po mnohaletém létání s RC modely. prostě je v tom velmi znatelný rozdíl mezi létáním s RC modelem „jen na oči“ a létáním s upoutaným modelem i pomocí jiných smyslů.

Hned 3 ze čtyř mistrovských mezinárodních kategorií jsou na tomto způsobu létání takřka závislé a není je možné dobře odlétat „na oči“ se dřevěnou rukou.

Nejvíc je to poznat v kategorii F2D, kde modelář očima sleduje model soupeře a svůj řídí jen na pocity, které vnímá ve své ruce. Bez toho by nebyl schopen při rychlostech okolo 200km/h a výškách pár metrů nad zemí vést úspěšný souboj.

Obdobně tomu je i u velice divácky atraktivní kategorie F2C, kdy pilot musí sledovat modely a chování dvou dalších pilotů, kteří s ním létají najednou, a ještě musí být ve vizuálním kontaktu se svým mechanikem.

Třetí kategorií je pak F2B, kde náročnou sestavu skutečně nelze létat pouze „na oči“, protože se běžně stává, že figury jsou umístěny proti slunci. Soutěžící musí navíc očima dopředu držet tvar figury vůži okolí a rukou pak už jen po tomto tvaru vodit model. Při průměrné rychlosti model 25cm/0,01s by zpoždění reakce pilota o pouhých 6 setin sekundy, zejména u ostrých přechodů ze střemhlavého letu do vodorovného ve výšce 1,5m nad zemí, mělo fatální následky. Lidský zrak je v tomto ohledu mnohem pomalejší a pro takovéto řízení modelu nedokonalým smyslem, čehož je důkazem i vznik fiĺmu na základě rychlého střídání nepohyblivých obrázků.

3. Vyvíjejí se jejich kategorie nějak nebo stagnují?

Nové technologie a materiály se objevují ve všech kategoriích modelů letadel, upotaných nevyjímaje.

U upoutaných akrobatů kategorie F2B, se začíná prosazovat trend, který se před lety objevil v kategorii F2C, spočívající v profesionální výrobě modelů, které si soutěžící pouze kupují. Je to způsobeno tím, že zde neplatí pravidlo, podle kterého by musel být soutěžící zároveň stavitelem modelu. To je zásadní rozdíl mezi FAI pravidly a americkými národními pravidly, které navíc pracují i s polomaketovostí jednotlivých modelů. Není to však jediný rozdíl mezi těmito dvěma velmi příbuznými kategoriemi.

Dalším vývojovým pokrokem jsou pohonné jednotky, kde se již několik let se vedle tradičního spalovacího motoru prosazují i modely s elektrickým pohonem.

Zde vidím i prostor pro výrobce všelijaké elektroniky, neboť ve hře mohou být různé „BlackBoxy“, které budou umět automaticky regulovat chod motorů obou typů během letu a to nezávisle na pilotovi pouze na základě jím dopředu nastaveného programu. Obdobnou šanci budou mít i výrobci elektromotorů, neboť běžně dostupný elektromotor není pro upoutaný model a jeho let vhodný.

4. Souvisí to nějak s pravidly?

Jak se vyvíjejí nové technologie a materiály, tak se samozřejmě vyvíjejí i pravidla jednotlivých kategorií. Základním prvkem vývoje je však důraz na zachování základního principu létání s upoutanými modely pomocí řízení jejich letu pokud možno výhradně mechanickými prostředky. V současné době se právě finalizuje nové znění obecné definice pro upoutané modely do mezinárodního řádu FAI pro letecké modeláře.

S největší pravděpodobností se do této definice protlačí i nějaký způsob dálkového ovládání, ale bude omezen výhradně na jednorázové zastavení běhu motoru z důvodu bezpečnostních a enviromentálních. Souvisí to s novým požadavkem na kategorii F2D, kde dodnes po ukončení souboje modeláři dolétávají dlouhé minuty palivo před přistáním. Místo toho by od roku 2013 měli být schopni na příkaz hlavního rozhodčího zastavit motory do 10 sekund.

Nástup nových technologií s sebou přináší požadavky i na úpravu pravidel kategorie F2B tak, aby pokud možno nedocházelo k diskriminaci ani jednoho z dnes běžně používaných řešení pohonu. V současnosti se diskutuje zejména možnost povolení nějakého způsobu řízení výkonu spalovacího motoru, případně jeho zhášení pomocí časovače.

U kategorie rychlostních modelů se to muselo vyřešit vznikem nové kategorie pro rychlostní modely s elektrickým pohonem, neboť motor je to jediné, co má hlavní slovo v této kategorii. To ale nebyla jediná změna, která u nich nastala.

Vývoj v oblasti řízení výkonu spalovacích vysokootáčkových motorů přinesl nedávnou změnu pravidel. Dříve se létalo na lankách o délce stanovené tak, aby letmému kilometru odpovídalo deset okruhů, během kterých je modelu měřen čas. Zvyšování výkonnosti motorů však dospělo do takové fáze, že modelář již nebyl fyzicky schopen modelu stačit při obíhání středového pylonu. Proto došlo k úpravě pravidel tak, že se dnes létá na delších lankách a letmému kilometru teď odpovídá jen 9 okruhů. Tato úprava způsobila, že rychlosti modelů, které se pohybovaly okolo až 330km/h klesly na rychlosti okolo 280km/h. Na letošním Mistrovství Evropy se však během soutěže 14x podařilo zaznamenat platný let modelu rychlostí vyšší jak 300km/h a celkem 5x po sobě padl nový světový rekord, který se je dnes už 307,4Km/h. Lze tedy očekávat, že původní problém, který se úpravou pravidel odstranil, se brzy opět projeví.

5. A jaká může nastat pro U-modely situace, jestliže dojde k regulaci jejich činností skrze bezpečnost vzdušného prostoru?

Že se postupně budou zvyšovat nároky na užívání vzdušného prostoru, které postupně zasáhnou i letecké modeláře je zřejmé. Osobně se ale domnívám, že upoutané modely to postihne nejméně a až v poslední řadě. Důvodem je to, že se pohybují po pevně stanoveném prostoru vymezeném kulovým vrchlíkem, který ve svém středu nepřevyšuje u žádné z kategorií 25m nad zemí.

Dopady regulace na upoutané modely lze tedy očekávat zejména jen v nárocích na výběr vhodné plochy tak, aby odpovídala hledisku obecné bezpečnosti a hygienickým předpisům, zejména pak hlukovým limitům, což je již dnes dáno i soutěžními pravidly. Tato pravidla však regulatorní orgány neuznávají, neboť nejsou právně závazná a proto se budou snažit je substituovat nějakou právně závaznou regulatorní normou.

Pokud tyto regulatorní normy budou upravovat i nějaký způsob registrace modelů letadel nad určitou hmotnost, jako je tomu třeba v Německu, kdy každý model nad 5kg musí být registrován zemským regulátorem leteckého provozu, pak se to opět nebude týkat čistokrevných upoutaných modelů, neboť jejich hmotnosti se běžně pohybují maximálně do 2kg. problém to může přinést pouze kategorii upoutaných maket, u kterých je pravidly povolena maximální hmotnost do 7kg a kterou často modeláři žaketáři plně (občas i zbytečně) využívají.

Předpokládám však, že příslušné odborné komise přizpůsobí soutěžní pravidla regulatorním podmínkám tak, aby se jejich vliv zejména na pořádání mezinárodních soutěží pokud možno co nejvíce omezil.

6. Jaký je stav v provozování světoznámého stánku U-modelů v Hradci Králové?

Areál pro upoutané modely v Hradci Králové je již delší dobu ve stavu, kdy není jasné, jak to bude s jeho budoucností. Je to dáno zejména tím, že jeho část leží na pozemku ve vlastnictví soukromé osoby. Z tohoto důvodu pak nelze na jeho běžnou údržbu ani další rozvoj čerpat dotace z veřejných rozpočtů.

Pokud se však povede tento problém vyřešit, pak by se situace zásadním způsobem změnila. Do areálu by mohly téct finance, které by vedly k jeho obnově a případně i dalšímu rozvoji tak, aby se zde opět mohla uspořádat nějaká soutěž většího formátu. Naposledy tento areál hostil Mistrovstí Evropy v roce 1995 a předtím v roce 1992 i Mistrovství Světa. Vám to ale asi nemusím připomínat, neboť jste byl nejpovolanějším z organizátorů těchto dvou soutěží.

V každém případě jsme se domluvili teď na tom, že kruh pro upoutané akrobaty zkusíme vybavit alespoň orientačními značkami podle doporučení pravidel, jak to bylo provedeno na Mistrovství Evropy v Częstochowé. Létání s těmito značkami umožňuje nejen rozhodčím ale i soutěžícím naučit se létat obraty ve správné velikosti a nejen ve správném tvaru. Snad se nám tato myšlenka podaří realizovat tak, aby již na příštím Mistrovství Světa v Bulharsku se to projevilo i na výsledcích všech členů českého reprezentačního týmu.

Může však nastat i situace, kdy dojdou peníze i na tak základní věc, jako je nájem pozemků pod areálem a místo těchto plánů toto unikátní modelářské letiště zanikne. Současná ekonomická situace totiž není nakloněna nikomu, a sponzora pro takto specifickou sportovní disciplínu lze dnes najít jen velice těžko.

Pokud by se našel sponzor ze soukromého sektoru, který by si na českém upoutaném leteckém modelářství chtěl postavit svůj marketingový plán a daňovou optimalizaci, pak bude jedině vítán a veškeré vhodné plochy pro reklamu v areálu mu budou k dispozici. Myslím si, že i reprezentační družstvo by bylo schopno za příspěvek na krytí nákladů na mistrovské soutěže nabídnout reklamí plochy na svých modelech či oděvech.

7. Co je možné očekávat od U-modelů v nejbližší budoucnosti?

Určitě další rozvoj různými směry, které si netroufám předvídat. Už teď je jasné, že elektropohon, nové materiály jako depron a kevlarová vlákna, otevírají upoutaným modelům i dveře hal a tělocvičen. Je tedy možné, že ve velmi krátkém čase vzniknou nové oficiální halové kategorie upoutaných modelů.

Současně to je způsob, jak dnes relativně jednoduchou a celkem levnou cestou oslovit současnou mládež. Upoutané modelářství totiž trpí na nedostatek mladých adeptů. Je to způsobeno velmi nízkou cenou elektroniky, což se projevuje i snadnou dostupností RC stavebnic v různém stádiu dokončení. Začít tak tedy přímo s RC modelem letadla je tedy dnes minimálně stejně snadné jako s upoutaným modelem.

Věřím však, že se podaří využít potenciál budoucího vývoje k tomu, aby se tento stav opět posunul ve prospěch upoutaných modelů. A samozřejmě doufám, že se podaří obnovit tradici českého zastoupení na mistrovských soutěžích v kategoriích jako jsou rychlostní a týmové modely. Pokud se to nepodaří v horizontu pár roků, pak nebude na čem stavět, neboť zkušenosti z minulých let vymizí spolu s jejich nositely.

8. Připojené video P.Macka přibližuje současný stav permanentního leteckomodelářského letiště pro upoutané modely v Hradci Králové.

© Jaroslav Lněnička