Už jsme o tom asi před lety psali, ale v návaznosti na  článek z 10.5.2015 v tomto magazínu, to zmíním ještě jednou. Je to nevtíravé poučení o tom co se může dít s údaji o profilech, které jsou naměřeny v aerodynamických tunelech a vypočítaných pomocí vhodných programů, zvané charakteristikami profilů nosných a ocasních ploch a případně něčeho jiného. (Pokračování textu…)

Možná by se to také mohlo nazvat popovídání nebo také „tlachání“ o tom jaké aerodynamické charakteristiky a tomu náležející hodnoty součinitelů vztlaku, odporu a momentu mohou být výsledkem náročných a zdlouhavých měření malých nebo i větších křídel s nekonečným rozpětím – tedy profilů nebo všelikých těles vystavovaných účinkům proudu tekutin. (Pokračování textu…)

Konečně jsem se odhodlal dokončit soubor barevných grafických uspořádání pojednávající o profilech křídel, ocasních ploch, vrtulí, rotorů, dmychadel a podobně, který má rozsah kolem 57 MB. Je to kolem 140 stran, převedeno na formát A4. Text je uveden v jednotlivých obrázcích. Jak je patrno z přiložených ukázek. (Pokračování textu…)

V jednom z  minulých článků jsme poukázali na dvě nesmrtelné a převážně nežádoucí síly provázející aviatiku trvale. Byla to tíha a odpor tělesa pohybujícího se nějakým prostředím.

Dovolil jsem si upozornit na to, že přemrštěná snaha snižovat hmotnost v očekávání úžasných výkonů a možná i letových vlastností se může míjet účinkem, pokud se autor neseznámí důvěrněji s tím jaký je vlastně jejich skutečný vliv. V podstatě lze navázat na minulý článek. (Pokračování textu…)

Když se opět vrátíme k povídání o  pohybu jakýchkoliv těles v ovzduší Země, pak můžeme s jistotou připomenout existenci nejméně dvou permanentních sil, které činí například létání obtížným.

Je to tíha, která působí na všechna hmotná tělesa v okolí Země a snaží se je přitáhnout k sobě. Tím klade značnou překážku k tomu, aby se jakékoliv hmotné těleso dostalo úplně bez potíží z jednoho na více míst. (Pokračování textu…)

Předkládám neprofesionální pokračování příběhu pohybů malého kluzáku povětřím Země tak jak se mi podařilo je pozorovat a některé informace z toho získat. Byl to jen  volně létající kluzák uvedený v první části tohoto příběhu, což velmi ztížilo sledované jevy neboť například i vítr o rychlosti kolem 1 m/s byl již značnou překážkou, která může  nemálo zkreslit výsledky. S tím jsem ale počítal, protože jsem s tím měl zkušenosti již z počátku 80. let minulého století. (Pokračování textu…)